Novotná Kalouska nazývá jedním z nejvýraznějších politiků polistopadové éry. Podle jejích slov je skutečný homo politicus. „Až příliš často v poslaneckých lavicích vídáme úřednické typy nebo zašívače, kteří si čtyři roky ‚služby veřejnosti‘ přišli jen odsedět. To se o Miroslavu Kalouskovi rozhodně říct nedá. Můžeme se sice přít o to, kolikrát hájil skutečně zájmy voličů a kolikrát svoje vlastní, ale nelze se přít o to, že tenhle člověk prostě politiku umí,“ sdělila Novotná a konstatovala, že u Kalouska se nevídaným způsobem vyvinul cit pro situaci. 

„Měli jsme tady hodně politických poutníků, nebo chcete-li převlékačů kabátů. V případě Miroslava Kalouska je však přinejmenším rozpačité tvrdit, že on patří mezi klasické převlékače. Možná změnil kabát, ale nezměnil krejčího. Pokaždé si s sebou nesl osobitou značku MK. Nebo spíše MMK: Miroslav Machiavelli Kalousek. Jestli totiž někdo umí interpretovat tohoto italského chytráka, je to právě on. Obratné manévrování, vyjednávání, pragmatismus a schopnost vytěžit z každé situace maximum, ho vynesly do pater nejvyšší politiky. Výrazným projevem a odborností si získal pozornost médií i ostatních politiků. Během jeho 23 let trvající sněmovní kariéry se ve Strakově akademii vystřídalo deset premiérů. Jistě mnohokrát snil o tom, že si na premiérský post taky sáhne,“ poznamenala Novotná. 

Připomněla rok 2006, kdy lidovci byli přizváni do vlády za podmínky tiché podpory KSČM, k čemuž sice nedošlo, vyústilo to však v Kalouskův odchod ze strany. „Tato epizoda budiž vnímána na jedné straně jako důkaz bezpáteřnosti, na straně druhé jako typický příklad umění možného. Vyberte si. Vtipné je, že je to právě Miroslav Kalousek, kdo se nejhlasitěji vyjadřuje proti současné Babišově vládě opřené o komunisty… ale jelikož nic není staršího než včerejší zprávy, čtrnáct let stará záležitost už nikoho moc nevzrušuje. Tedy až na část lidovců, kteří svému bývalému předsedovi nemohou přijít na jméno,“ píše Kalousek.

Ten chce nyní spoluvytvořit jasný projekt, který může uspět ve volbách. „Jméno Kalousek bylo přitom často skloňováno v souvislosti s nechutí tzv. demokratických stran zapojit se do většího opozičního bloku. Jeho osobnost, minulost a kontroverze se některým politikům jevily jako neslučitelné pro spolupráci. Pravdou je však spíš to, že se lekli. Kalousek by je totiž zkušenostmi a rétorickým talentem rychle odstrčil. A o ego jde v politice až ve třetí řadě. (Hned po penězích a moci.),“ uvádí Novotná a diví se, že někteří politici opravdu Kalouskovi věří, že se rozhodl stáhnout, aby uvolnil místo pro efektivnější spolupráci.