Za velmi silné označilo napětí mezi Čechy a cizinci 23 procent dotázaných, 44 procent ho pak vidí jako poměrně silné. Častěji se takto vyjadřují lidé mladší, s nižším vzděláním a příznivci levice. Ovšem podíl těch, kteří napětí mezi Čechy a cizinci označují za silné, se v podobné míře zvýšil ve všech sociodemografických skupinách.

"Můžeme tedy sledovat, jak situace v Evropě v souvislosti s uprchlickou krizí a teroristickými útoky v evropských městech ovlivňuje i veřejné mínění v naší zemi. Důsledky jsou patrné nejen v reflexi napětí mezi Čechy a cizinci, ale v nižší vstřícnosti k cizím etnikům v naší společnosti," uvedl STEM.

Třípětinová většina lidí dále vnímá napětí mezi vedení podniků a zaměstnanci a také mezi bohatými a chudými. Silné napětí mezi lidmi s různými politickými názory pak registruje 55 procent Čechů, mezi mladými a starými lidmi 38 procent a mezi městem a venkovem 27 procent dotázaných.

"Kromě uvedené změny v postojích k napětí mezi Čechy a cizinci se hodnocení rozporů mezi různými skupinami od posledního průzkumu před třemi lety významně nezměnilo. Údaje z předchozích průzkumů pouze naznačují trend mírně se snižujícího podílu lidí, kteří za silné považují napětí mezi bohatými a chudými," dodala agentura.

Průzkum se uskutečnil od 16. do 23. března a zúčastnilo se ho 1050 lidí.