Sexuolog se pozastavuje nad tím, kolik si dnešní společnost vymýšlí nesmyslů na téma pohlaví. „Je nesmírná blbost, že kromě mužského a ženského pohlaví ještě existuje řada dalších pohlaví. Hrubý nesmysl. Příroda to zařídila tak, že člověk je buď muž, nebo žena,“ říká jasně Uzel.

Muž podle jeho slov může mít eventuálně sklony k aktivování stejného pohlaví, nebo se eventuálně jiným pohlavím také cítí. Jenže to jsou prý velké rozdíly, dnes bohužel házené do jednoho pytle. „Že prý jde o člověka s neurčeným pohlavím. To je podle mě nesmysl,“ kroutil hlavou.

Největší škodu tady podle Uzlova názoru páchají internet a sociální sítě. „Lidé, kteří mohou být eventuálně i vyšinutí, se najednou začnou sdružovat a začnou se upevňovat ve své víře, která je velmi často zcela mylná,“ dodává s tím, že je to v podstatě totéž jako epidemie mentální anorexie. „Anorektičky si vzájemně posílají všelijaké jídelníčky, kdy nic nejedí, inspirují se, hubnou, až téměř umřou, a vzájemně se v tom podporují,“ uvedl.

Stejně jako na výše uvedeném příkladu se lidé podle sexuologa podporují navzájem ve svém různém cítění pohlavní identity či v politických názorech. Zde by však měl mít hlavní slovo odborník, který poví, jak to ve skutečnosti je. „Já se za něj zcela stoprocentně nepasuju, ale dovedu říci, že chromozomálně jsem s to muže a ženu diagnostikovat. Že by jedinec byl i muž i žena? Je to buď to, nebo ono,“ zdůraznil.

I homosexuálové, aby to bylo „složitější“, můžou občas lovit v heterosexuálních vodách, upozorňuje Uzel. A to prý třeba proto, aby působili zajímavě. „Začnou si říkat, že vlastně mají neurčité pohlaví, že potřebují třetí záchody, kam by chodili. Myslím, že tohle vše je jen jakési ozvláštnění,“ míní a připomíná, že pohlaví se přece dá sexuologicky diagnostikovat celkem jednoznačně.

V poslední době má Uzel ale dojem, že už to není s neurčitým pohlavím tak ostré jako před šesti sedmi lety, kdy se přišlo s neurčitým pohlavím. „Tyto výstřelky lékařská věda zavrhla, tedy to neurčité pohlaví i včetně ‚těhotného člověka‘. Je zcela jednoznačně těhotná žena,“ řekl a dodal, že muž nikdy ještě neotěhotněl, pokud je někdo těhotný, tak to musí být žena. O tom není nejmenšího sporu.

Vždy, jakmile se do biologie začne míchat politika, je to podle Uzla špatně. „Mělo by to být tak, že černé je černé, bílé je bílé. Vždy si někdo přihřívá polívčičku na úkor všelijakých kvazi senzací. Zejména různé militantní feministky tím zcela vynikají,“ míní.

Ale to není zdaleka vše. „Taky jde o prachy. Hleďte, co jen peněz se investuje do gender studií. Je zajímavé, že tato studia studují hlavně ženy. Muži o to nějak moc nestojí. Občas čtu všelijaké názvy dizertačních prací na fakultě genderových studií. Například ‚Sexuální orientace Hurvínka a Spejbla‘, zabývají se tam, zda krteček není náhodou krtečka. Hrdina s lopatkou a zástěrkou by přece mohl být i paní Krtečkovou, to by byla podle nich snad škoda toho nevyužít! Umně do problému zamíchají ještě i jazykovědu, všechny ty pády a rody. Myslím, že jde o nesmysl,“ dodává.

Rozumní lidé se těmto všem kvazi bojům a nesmyslným teoriím podle sexuologa vždy vyhýbají. „Ale je to lákavé pro lidi. Jakmile se někdo dozví, že kromě mužského a ženského je minimálně pět dalších pohlaví, kdo by si to radostně nepřečetl, přitom je to úplná hovadina,“ poznamenal Uzel.

• Původní zdroj ZDE

Děsí ho i stále více preferovaná hyperkorektnost ke všemu, ze které mu vstávají hrůzou vlasy na hlavě. „V některých školách je zakázáno, aby se učitel dotkl dítěte. Ne že mu nesmí dát přes hubu, to je logické. Ale nesmí to dítě ani pohladit. Dnes má otec strach posadit si svou dospívající dceru na klín a pomazlit se s ní, aby nebyl obviněn ze sexuálního zneužívání nezletilých. To je nesmysl,“ říká Uzel s tím, že jsme se proto zapomněli zdravě vzájemně dotýkat.

„Společnost zapomněla na roli intimního kontaktu v rodině. Všechno je pryč. Naše společnost se na hony vzdálila přirozenosti. Na nové generaci se to může trochu vymstít,“ říká Uzel s tím, že je neuvěřitelné, do jakých extrémů se dnes zachází.