„Postavení prezidenta republiky jako hlavy státu a ústavního činitele je natolik výjimečné, že jeho prosté odvolání na základě ústavního zákona o obecném referendu by mohlo být kvalifikováno jako porušení či zásah do jeho základních politických práv," uvádí předběžné stanovisko pro vládu.

Kabinetu se nebude líbit ani skutečnost, že návrh KSČM nestanoví hranici nutné účasti voličů pro platnost referenda. Protože pro jeho vyvolání by stačila petice s nejméně 100.000 podpisy, o zásadních věcech by prý mohla rozhodnout výrazná menšina obyvatel.

Předloha komunistů předpokládá, že obyvatelé by mohli rozhodovat o důležitých věcech vnitřní a zahraniční politiky kromě základních práv a svobod, zásad demokratického zřízení, daní, státního rozpočtu, soudní moci a personálních záležitostí s výjimkou odvolání prezidenta. Podle kabinetu neposkytuje ochranu před zásahy do správních řízení, předsoudního stádia trestních řízení.

Otazníky vládních legislativců budí úprava poradního referenda, kterým by vláda nebo poslanci mohli zjišťovat postoje veřejnosti. Z předlohy není podle kabinetu dostatečně jasné, zda by takové hlasování bylo závazné, nebo ne.

Předloha také stanoví oblasti, o nichž by se referendum konat muselo

Předloha komunistů navíc stanoví oblasti, o nichž by se všelidové hlasování konat muselo. Patří k nim přijetí Ústavy a její změny, ústavní zákony, vstup do eurozóny, vystoupení z Evropské unie a smlouvy, které by přenášely české pravomoci na mezinárodní organizace.

Záporné stanovisko už vláda dala i k předloze o obecném referendu bez výjimek, kterou podalo hnutí Úsvit. Kabinet slibuje, že do konce roku připraví vlastní návrh upravující všelidové hlasování. O předlohách Úsvitu i KSČM budou navzdory tomu rozhodovat zákonodárci. Protože jde o ústavní zákony, k jejich přijetí by byla nutná nejméně třípětinová většina poslanců a senátorů.