„Až na Jana Hamáčka to už vědí všichni. Levice končí, a to nejenom u nás, ale i v Evropě. Ptám se, proč k tomu došlo a jestli pro ni existují východiska,“ zahájil Robejšek svůj text, který uveřejnil také na blogu serveru Aktuálně.cz.

Robejšek má za to, že první krok k usmrcení levice provedl šéf labouristů Tony Blair a německý kancléř Gerhard Schröder, když se oba přiklonili k tzv. třetí cestě. Tím dali najevo, že nebudou bojovat s globalizací, přijmou ji za svou a jen budou zmírňovat její negativní stránky. Jenže voličům to zjevně nestačí. Pochopil to prý 45. prezident USA Donald Trump, který voličům nabídl, že bude s globalizací bojovat. A vyhrál volby. Levice na jeho vítězství zareagovala tím, že mu dala nálepku populisty, ale tím u voličů zase nezabodovala, soudí Robejšek.

Jako by to nestačilo, levice se staví za EU, což podle Robejška ani náhodou není levicový projekt. Ukázalo se to prý při řecké finanční krizi, kdy byl vůči této jihoevropské zemi uplatněn tvrdý liberální přístup.

Třetí smrtelnou ranou je podle Robejška postoj levice k migraci. Místo toho, aby levicové strany chránily své voliče, otevírají náruč migrantům. „Ale většina občanů evropských zemí vnímá tyto převážně nekvalifikované a nepřizpůsobivé cizince jako ohrožení své životní úrovně a jako nespravedlnost. Příchozí totiž parazitují na zdrojích, k jejichž vzniku ničím nepřispěli a většinou ani přispívat nebudou,“ napsal Robejšek.

Oněch ran, kterými levice pohřbila sama sebe, je však mnohem více. Robejšek se domnívá, že levice sama překroutila pojem rovnosti a dnes tvrdí, že model tradiční rodiny je jen jeden z mnoha možných, což se řadě levicových voličů také nelíbí. Podobným způsobem údajně pojem rovnosti překrucuje i tolik prosazovaná inkluze. Robejšek v této souvislosti používá pojem „sociální fantasmagorie“.

„Bez ohledu na posedlost rovností všeho a všech je jedna skupina obyvatel přece jenom nadřazena ostatním. Ano, salonní levice sama, ti, kteří rozhodují o tom, co je pro zbytek společnosti důležité. Všem ostatním sice zakazují „hate speech“, ale sami ji hojně používají třeba proti demokraticky zvoleným politikům, když si dovolí zastávat jiné názory než oni. Cokoliv je lež, když to vysloví názorový odpůrce,“ pokračoval Robejšek.

• Celý komentář naleznete zde.

„Příkladem nešvarů salonní levice je dekoratér měst David Černý. Žije ze snobismu těch, kteří určují, co je umění, a těch, kteří mají dost peněz na to, aby si jeho díla postavili před své developerské počiny. To jej vyneslo do takových příjmových výšin, že si stejně jako některé další umělecké veličiny připisuje právo vyjadřovat se o svých spoluobčanech s nesnesitelným pohrdáním,“ nešetřil ostrými slovními náboji.

To jsou podle politologa důvody, proč voliči opustili sociální demokraty. Robejšek si však také klade otázku, zda má levice ještě šanci se obrodit. Robejšek se domnívá, že má, pokud to nebude levice popletených akademiků.

„Příležitost se jim k tomu naskytne buď s nadcházející finanční krizí, nebo v souvislosti s robotizací výroby. Nejspíše dojde ke kombinaci obou scénářů. S velkou pravděpodobností pak začnou ještě rychleji než dnes ubývat pracovní příležitosti pro málo a průměrně kvalifikované. Přeškolit je na programátory nebo inženýry je iluze. Pro rostoucí počet lidí pak bude dosud převládající vidina konzumního životního stylu nahrazena tíživou otázkou, jak zaplatit nájem a jídlo a z čeho žít na stará kolena. To bude obrovská sociální, a proto i politická výzva. Pak půjde opravdu o záchranu demokracie, ale zvonění klíči přitom nepomůže,“ zdůraznil.