Podivením nad tím, jaká témata hlavní tuzemské sdělovací prostředky přehlížejí, začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne. „Naprosto typické je pro dnešní mediální mainstream strkání hlavu do písku před záležitostí, která je minimálně v našem kontextu naprosto ojedinělá. Skupina českých akademiků, umělců a dalších osobností oficiálně navrhla na udělení Nobelovy ceny míru Juliana Assange, pronásledovaného americkou justicí za tzv. kauzu WikiLeaks. Připomeňme, že z českého prostředí touto cenou dekorován nebyl dosud nikdo, ačkoli T. G. Masaryk byl nominován celkem sedmnáctkrát, navrženi byli třeba též například prezidenti Edvard Beneš a Václav Havel nebo diplomat Jiří Hájek,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Vzápětí připomíná, že Nobelova cena nemá nijak zvlášť dobré renomé od roku 1994, kdy ji dostal mezinárodní terorista Jásir Arafat. „Obzvláště bizarní pak bylo její udělení Baracku Obamovi jen pár měsíců po jeho nástupu do čela Spojených států, přičemž celé jeho dva prezidentské mandáty lemovala jedna válka rozpoutaná USA v zahraničí za druhou. Nicméně neměli bychom lámat hůl nad tímto symbolickým oceněním jen proto, že je dostaly nebo naopak nedostaly osobnosti podle našeho gusta. I Nobelova cena je výsostné politikum. Toho si jsou nepochybně vědomi i organizátoři návrhu na udělení Nobelovy ceny Julianu Assangeovi. Jejich argumentace je jasná a prostá. Assange možná leckdy spornými způsoby, ale v zájmu veřejné informovanosti odkryl mnoho tajemství amerických vojenskopolitických strategických zákoutí,“ upozorňuje mediální analytik.

Schyluje se k justičnímu zločinu, který nelze dopustit

Tím podle jeho názoru s největší pravděpodobností přispěl ke světovému míru, protože nepřímo donutil americký vojensko-průmyslově-politický komplex k pozdržení nebo zrušení některých plánovaných operací. „Od té doby je Assagne v hledáčku amerických politických elit v zásadě bez ohledu, kdo zrovna obývá Bílý dům. A jak praví naším mainstreamem víceméně ignorovaná výzva, ‚Assange zaslouží Nobelovu cenu míru, a ne drakonickou pomstu. Agrese za ,změnu režimu´ provází sprosté lhaní a válečné zločiny. Julian Assange to doložil přímo z utajovaných dokumentů jejich viníků. Británie ho za to drží za mřížemi. Tamní soud má brzy rozhodnout, zda ho vydá do USA. Tam mu hrozí 175 let vězení, ne-li trest smrti. Schyluje se k justičnímu zločinu, který nelze dopustit‘,“ cituje Petr Žantovský.