Exprezident Miloš Zeman se v nedávném rozhovoru pro podcast Ovčáček Panenka mluví vrátil k listopadovým událostem roku 1989 s tím, že si mnozí přisuzují zásluhy, ale hlavní důvod pádu režimu byl jiný.

„My jsme se nevzbouřili. Všechno to, třeba Letenská plán nebo demonstrace na Národní třídě, kde jsem shodou okolností v obou případech byl, nebyl hlavní důvod, proč komunismus padl. Hlavní důvod se jmenuje Michail Gorbačov. Všichni si přisuzovali zásluhu za sametovou revoluci, ale nebýt Gorbačova, tak by sametová revoluce podobně jako demonstrace v roce 1969 byla potlačena Lidovými milicemi a byla by to pouze jedna z mnoha protestních demonstrací,“ řekl exprezident.

Samozřejmě to podle jeho slov nebyl jenom Gorbačov. „Uvedu jednu pikantní, ani ne historku, ale historii, kdy polský a maďarský parlament krátce před revolucí vydali prohlášení, kdy se omlouvali za intervenci v roce 1968 a československá vláda to tehdy označila za vměšování do našich vnitřních záležitostí. Tohle se opravdu může stát jenom v zemi Franze Kafky,“ podotkl k výročí pádu režimu Miloš Zeman.

V současnosti jsme se dle slov bývalého prezidenta republiky pomalu vrátili do nesvobodných poměrů. „Považuji tuto dobu za téměř identickou s jediným rozdílem, zatím se ještě na hranici nepálí knihy,“ řekl Miloš Zeman s dovětkem, že nacistické Německo mělo šéfa propagandy Goebbelse a my máme plukovníka Foltýna.

• Celý díl podcastu k dispozici ZDE

Miloš Zeman v podcastu OPM podrobně hovořil o událostech roku 1968, kdy nejprve během Pražského jara panovaly naděje na rozvolnění poměrů, které byly následně tvrdě utuženy sovětskou okupací. Do KSČ Zeman vstoupil v dubnu 1968, právě v době vrcholícího Pražského jara a tedy rozvolňování režimu, a po srpnové okupaci byl vyloučen, protože se sovětskou invazí nesouhlasil. 

„Předpokládal jsem, a byla to chyba v úsudku, že nastolený prookupační režim nevydrží déle než pět let, a on vydržel dvacet let. Aniž bych chtěl kritizovat vlastní názor, svědčí o jisté jen slabé rezistenci tohoto národa. Ano, řekl jsem, že nesouhlasím s okupací a byl jsem vyloučen z komunistické strany,“ řekl v podcastu Zeman s tím, že vyjádření nesouhlasu s okupací nechápal jako hrdinský čin.

Vrátil se také k svému hodnocení československých představitelů, kteří v Kremlu podepsali tzv. moskevské protokoly, čímž souhlasili s okupací.

„Rok 1968 jsem spojoval se zradou elit v čele s Alexandrem Dubčekem. Vzpomínám si na souboj v druhé prezidentské kandidatuře s panem Drahošem, který říkal, že pokud bude zvolen prezidentem, pojede na Slovensko, aby se omluvil za můj výrok o Alexandru Dubčekovi. Ten výrok se ale netýkal jen Dubčeka, ale všech idolů roku 1968 včetně například Josefa Smrkovského. Černík už nebyl takovým idolem, Svoboda také ne, o Husákovi už vůbec nemluvím. Celá tahle věrchuška se zachovala naprosto odporným zrádcovským kapitulačním způsobem. Tento můj názor byl možná v té době menšinový, ale myšlenka zrady elit by nás neměla opouštět a zejména bychom neměli spoléhat na nějaké osvícené vládce, ale sami na sebe,“ řekl bývalý prezident.

V dnešní době však podle něho slepá důvěra v české elity nehrozí. „V současné době nehrozí nebezpečí, že by Češi věřili svým elitám,“ dodal Miloš Zeman.