Emma Smetana hned na začátku na kněze vyrukovala s otázkou, zda si Karel Gott zaslouží pohřeb se státními poctami, tj. s čestnou stráží, státní vlajkou a hymnou. Dle Váchy je toto otázka pro vládu, která je k tomuto rozhodnutí kompetentní. Sám by pro návrh ruku nezvedl, ale dodal, že to je jeho soukromý názor. Vláda prý využívá Gottovu popularitu ve svůj prospěch, ale je dle něj jisté, že odešel člověk populární a národem milovaný. Vácha dodal, že chápe, že vláda chce uctít hvězdu popkultury.

Moderátorka pak zmínila slova Váchova kolegy Tomáše Halíka, který hovořil ve spojitosti s pohřbem o „morálním kýči“ a „devalvaci hodnot“. „Myslím, že Tomáš se dotkl jedné důležité věci, kterou stojí za to zdůraznit, že křesťanství vždycky říká, že před Bohem budeme jednou stát, ten nejbohatší král, ale i ten nejposlednější chudák, v jedné řadě. Že tak, jak svět hodnotí lidi podle počtu prodaných nosičů, podle počtu koncertů, že ten Boží pohled je pronikavější a vidí člověka jaksi do hloubky. A vidí ho úplně jinak,“ prohlásil Vácha a ztotožnil se s Halíkovým názorem, že by se z lidí proslavených v popkultuře neměli dělat světci. „Protože Karel Gott takový nebyl,“ zdůvodnil Vácha své uvažování. Dodal, že Halíkovi, alespoň dle jeho uvažování, není proti mysli státní pohřeb, popř. pohřeb se státními poctami, ale mše „se vší pompou“ ve svatovítské katedrále.

„Proč?“ tázal se Vácha a dodával, že to, že Karel Gott hezky zpíval, není kvalifikací pro státní pohřeb ve svatovítské katedrále. Smetana se pak zeptala, zda to není příznačné, že pohřeb s poctami pro zpěváka, který byl symbolem minulé doby, navrhl premiér, který je na Slovensku veden jako spolupracovník StB. Zde Vácha souhlasil s Halíkem, že se jedná o babišovsko-zemanovský populismus.