I Švédové tak změnili v souvislosti s migrační krizí přistěhovalecké zákony, zavřeli hranice a přijímají na zdejší poměry jen minimum dalších žadatelů o azyl. Příchod migrantů se tak omezil, zároveň se ale zkomplikovala integrace těch, kteří už v zemi jsou – syrští uprchlíci tak dostávají jen „dočasnou ochranu“ na tři roky. Migranti se také častěji vrací. 

Kromě výše uvedených opatření pro pozastavení přílivu migrantů Švédsko nyní zřejmě asi zachránila i dohoda Evropské unie s Tureckem, jež uzavřela balkánskou trasu. Oskar Adenfelt z liberálního think-tanku Fores uvádí, že neví, jak se na tom všechny tyto věci podílely. 

V letech 2015 a 2016 totiž přišlo do země na 160 tisíc migrantů. A ještě v roce 2015 se ve Švédsku uskutečňovaly veliké demonstrace na podporu přijímání migrantů. 

Jenže pak se muselo říct stop. „Dál to prostě nešlo,“ říká Caroline von Uexküllová z neziskové organizace Švédština s dětmi. Lidé podle ní najednou cítili hroznou nejistotu. Většina lidí z migrační vlny podzimu roku 2015 totiž byli, jak tvrdí, muslimové.

I tak ale pomoc azylantům poskytují tisíce dobrovolníků z řad Švédů. „Kdyby všechny země Evropy otevřely své dveře, zachránili bychom o moc víc životů,“ tvrdí zakladatelka neziskové organizace Livstycket Birgitta Notlöfová, která migrantům dlouhodobě pomáhá, například tím, že ženy z imigrantských rodin učí švédsky.