Polsko patří společně s Maďarskem, Slovenskem a Českou republikou k nejhlasitějším odpůrcům přerozdělování uprchlíků dle kvót Evropské komise. Ve všech čtyřech výše zmíněných zemích mají vlády v tomto ohledu značnou podporu. V Maďarsku proběhlo referendum o kvótách pro přerozdělování uprchlíků loni v říjnu. Ačkoli bylo kvůli účasti jen 44 % voličů prohlášeno za neplatné, proti kvótám se vyjádřilo více voličů, než kolik jich hlasovalo pro vstup země do Evropské unie.

Nyní oznámil prezident Andrzej Duda, že by mohlo být obdobné referendum uspořádáno i v Polsku. Jeho slova přicházejí v situaci, kdy se země Visegrádské čtyřky stávají terčem stále ostřejší kritiky ze strany orgánů Evropské unie. Naposledy hrozil „odmítačům“ kvót šéf Evropské komise Juncker při své návštěvě Prahy. Již tento týden by se údajně mělo rozhodnout, jestli budou proti Budapešti, Bratislavě, Praze a Varšavě podniknuty právní kroky.

Jak Duda uvedl, referendum by se mohlo konat společně s parlamentními volbami za dva roky. Prezident, nominovaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost, má na přijímání uprchlíků stejný názor jak kabinet Beaty Szydlo. Případnému referendu by tak nemělo nic bránit. „Jsem připraven připravit návrh o konání referenda. To by umožnilo vládě získat jasné stanovisko národa,“ cituje prezidenta zpravodajská agentura Bloomberg.

Polsko mělo podle „demokratického“ rozhodnutí Evropské komise přijmout asi sedm tisíc ze 120 000 uprchlíků, kteří by měli být rozděleni mezi členské státy Evropské unie. Polská vláda doposud nepřijala ani jednoho uprchlíka a minulý týden ústy premiérky opět zopakovala, že tak nehodlá učinit ani v budoucnosti. Česká republika podle oficiálních informací přijala dvanáct uprchlíků, Slovensko a Maďarsko jsou na tom jako Polsko.

Česká vláda minulý týden i s ohledem na teroristické útoky ve Velké Británii a klesající volební preference ČSSD oznámila, že do parlamentních voleb naplňovat uprchlické kvóty nehodlá. Slovensko a Maďarsko dokonce podaly na Evropskou komisi žalobu. Své stanovisko na půdě Evropského soudního dvoru obě země vysvětlovaly v květnu. Rozhodnutí by mělo padnout v příštích měsících.