Rusko – země zaslíbená. Pod tímto titulkem vyšel v úterý na webu Manipulátoři.cz článek Miloše Kadlece, jímž začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne. Většinu textu tvoří dokumenty z XII. všeslovanského sjezdu, který se konal v Moskvě, v jeho závěru je autorovo shrnutí a doporučená literatura. „Pan Kadlec vybral příspěvky ze sjezdu tak, aby bylo zjevné, že jde o to vytvořit jakousi novou centrální všeruskou východní Evropu, která by zahrnovala veškeré evropské Slovanstvo a postavila ho do kontrastu s evropským Germánstvem a Románstvem, abych tak řekl. Vybírá citáty tak, aby ladily s jeho viděním, s nímž nás seznamuje na konci článku. A faktem je, že ne všechny přednesené příspěvky byly úplně plodem zdravého rozumu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Příkladem jsou slova Vladimíra Bolšakova, že proti Slovanům je zaměřeno i úmyslné poškozování slovanské genetiky, tajná biologická válka (AIDS, tuberkulóza atd.), stejně jako alkohol a užívání drog. „Jestli to máme chápat tak, že evropské Germánstvo může za to, že v Rusku je vysoký stupeň alkoholismu, tak to je velmi odvážné tvrzení. Delegát Lebeděv zase chce historicky rehabilitovat pojmy jugoslavismus a čechoslovakismus, v podstatě vrací historii zpět, a to dost dobře nejde. Nejvíc mě ale rozesmál požadavek delegáta Poletajeva, že slovanské strany a společnosti všech slovanských zemí musí na legislativní úrovni dosáhnout zákazu propagace lidských neřestí v masmédiích, tedy v televizi a rádiu, a že by televizní společnosti jako nejdůležitější prostředky výchovy a vzdělávání neměly být v soukromém vlastnictví, ale pouze v rukou státu,“ zmiňuje mediální analytik některé nesmysly z příspěvků.

Slovanstvo se jeví být v ohrožení ze strany NATO i Evropské unie

Domnívá se, že Miloš Kadlec do článku záměrně vybral takové úlety s cílem znehodnotit obraz celého všeslovanského sjezdu. „Jak upozornil jeden z jeho účastníků Miroslav Polreich, tak ani jednou během sjezdu nikdo nevyslovil jméno Putin. Tak předpokládám, že si toho povšimli i pan Kadlec a jiní hodnotitelé té akce a nebudou tvrdit, že to bylo celé zorganizované ruským prezidentem na jeho podporu. Opravdu se nestavím do role nějakého fanatického přívržence všeslovanských a podobných národopisných až etnografických myšlenek. Všichni jsme studovali dějepis a víme, jak vznikaly moderní národy. Víme, jak vznikaly moderní společnosti. Víme, jak vznikal kapitalismus a socialismus i jiné pokusy o třetí cesty mezi nimi. A fakt je, že slovo národ v historii mnohokrát měnilo svůj význam i ve vztahu ke slovu stát nebo ve vztahu ke slovu společnost,“ připomíná Petr Žantovský.

Namnoze výstupy z toho sjezdu vypadají jako návrat kamsi do minulosti, ale jenom na první pohled. „Z příspěvků to vypadá, jako by se vzalo na vědomí nové dělení Evropy na tu východní, reprezentovanou Putinem a Ruskem, a na tu západní reprezentovanou – a teď pozor – nikoli zeměmi a národy, ale Evropskou unií. Jestliže sjezd konstatuje, že se mu Slovanstvo jeví býti ohroženo, a to ze strany nadnárodních institucí v západní Evropě, zejména NATO a EU, tak má samozřejmě pravdu. Je to reakce na nějakou akci. Tou byla snaha o rozšiřování NATO směrem na východ. Všechny vojenské akce, které teď sledujeme v Pobaltí, přesuny do Polska. Zajímalo by mě, zda je Polsko slovanský stát, nebo není, nebo to je slovanský stát nepřátelský slovanskému státu,“ poukazuje mediální odborník na množství nezodpovězených otázek.

Autor si potřeboval vyrovnat účty s lidmi napříč spektrem

Na straně některých účastníků sjezdu, ale i na straně jejich kritiků, registruje spoustu dogmat, nálepek, nedomyšleností a ideologického nepřátelství a zášti. „To je velmi nedobré pro dnešní společnost, která se potýká s úplně jiným typem výzvy, než je slovanství, nebo antislovanství. Ta výzva se jmenuje militantní islamismus, a tu mohou vyřešit pouze obě strany zeměkoule pospolu tak, jak ukazuje prezident Trump tím, že demonstrativně přestal podporovat povstalecké skupiny v Sýrii. To je výzva dneška. Panslovanský sjezd beru jako memoriální akci. A proč o ní mluvím v souvislosti s médii? Protože ten pan Kadlec ve svém relativně ostře formulovaném závěrečném komentáři z tohoto sjezdu a věcí souvisejících s takzvaným všeslovanským hnutím dělá víceméně nepřítele celosvětového pokroku a celosvětové budoucnosti,“ podotýká Petr Žantovský.

Autor opomíjí následnost kroků, že nejprve byla snaha západních států posunout geopolitické hranice směrem na východ vůči Rusku, pak teprve přišla reakce z druhé strany. „Komentáře ke sjezdu využívá k tomu, aby si vyrovnával účty s různými lidmi, a to napříč velmi zajímavým spektrem počínaje zesnulým europoslancem Miloslavem Ransdorfem a konče historikem a spisovatelem Vlastimilem Vondruškou. Dokonce si vzal na paškál i profesora Milana Šikulu ze Slovenské akademie věd a mlátí kolem sebe velice agresívně způsobem, jenž dává na vědomí, že cílem nebylo hledat pravdu o sjezdu a o tom, oč jde všeslovanskému hnutí, čemuž opravdu nedělám advokáta, jen si všímám, jakým způsobem je reflektováno poměrně široce jedním webem. Panu Kadlecovi nešlo o to poznat a pochopit, o co jde, ale jeho cílem bylo bojovat svůj boj pod vlajkou jinou než touto,“ upozorňuje mediální analytik.

Upozorňuje na nepravdy, propagandu a hoaxy, ale přitom je šíří také

„Nejstrašnější je, že Kadlecovo psaní vyjadřuje jeho politický zájem, nikoli novinářskou profesi. Dává rovnítko mezi panslovanský sjezd a mezi Adolfa Hitlera a jeho Mein Kampf. Píše, že všichni, kdo vyzývají k referendu o našem členství v NATO a Evropské unii, jsou v podstatě srovnatelní s tou biblí nacismu a s tím pervertovaným nacistickým ideologickým názorem. To je velice drsné srovnání, které by bylo opravdu zapotřebí doložit. Tím se pan Kadlec samozřejmě neobtěžoval. V doporučené literatuře uvádí Martina Putnu, což je dalším důkazem toho, z jakého intelektuálního zdroje čerpá. Mě na tom nejvíc mrzí, že web, který se nazývá Manipulátoři.cz a zakládá si na tom, že upozorňuje na nepravdy, polopravdy, propagandistické články, hoaxy a podobné úkazy, dělá sám něco velice podobného a své vlastní snažení znehodnocuje tím, že se staví do služeb nějakého politického uvažování,“ poznamenává Petr Žantovský.