Za měsíc uplyne 14 let ode dne, kdy kosovsko-albánská moc na území jihosrbské provincie Kosovo a Metohije vyhlásila jednostranně nezávislý stát. Pro návštěvníka, který na Kosovo zavítal v roce 2008 a nyní, to ale příliš velký rozdíl nebude. Jediné co se viditelně změnilo, jsou nové luxusní paláce, které vyrostly v částech obývaných Albánci. 

Podle místních jde o ukládání či většinou praní peněz tamní mafie nebo albánských kriminálních skupin působících v západní Evropě. Je totiž poměrně časté, že honosné stavby kombinující pozlacené rámy oken prosklených budov s rádoby antickými prvky, nad kterými by každý architekt zaplakal, jsou prakticky prázdné. Anebo se v přízemí několikapatrové budovy rozléhá prodejna vybavení koupelen.

V srbských enklávách se bohužel nemění vůbec nic, pokud rovnou nedochází k horší situaci než byla před 14 lety. Albánské úřady v Prištině například nutí kosovské Srby, aby si provedli výměnu dokladů a srbské občanky se srbskou národností vyměnili za průkazy kosovské, kde v kolonce národnost stojí slovo “Kosovar”. Neexistující, nedávno uměle vymyšlený národ. Kdo si není postavením území Kosova a jeho historií jistý, stačí zavítat do některého z mnoha srbských pravoslavných klášterů, které pod přísnou ochranou mezinárodních jednotek dokládají staletou přítomnost Srbů. V místech, kam se Srbové chodili modlit už na přelomu 12. a 13. století o existenci žádných “Kosovarů” nic nevědí. 

Srbové ovšem na Kosovu a Metohiji, které často označují jako srbský Jeruzalém, nečelí jen šikaně ze strany úřadů, ale často i násilí, útokům a provokacím. Nezřídka kdy k tomu dochází přímo v jejich vlastních domovech.

Na základě statistiky, kterou začátkem nedávno zveřejnil nejvyšší představitel srbského pravoslavného kláštera Visoki Dečani, čelili srbští obyvatelé na Kosovu a Metohiji v roce 2021 celkem 133 útokům. Jde tak v průměru o jeden etnicky či nábožensky motivovaný incident každé tři dny. 

“Většina případů nebyla ani vyšetřena. Území Kosova a Metohije zůstává již 22 let součástí evropského kontinentu s nejvyšší mírou etnické diskriminace,” dodávají k počtům útoků z kláštera Visoki Dečani.

Podrobně zmapované útoky vůči Srbům včetně přesných dat a konkrétních údajů a popisů daných událostí eviduje srbská vládní Kancelář pro Kosovo a Metohiji v Bělehradě. Seznam útoků na Srby v roce 2021 je rozepsán ZDE.

Jak ukazují mediálně zmapované příběhy, etnicky motivované útoky se nevyhýbají ani těm nejzranitelnějším. Příkladem budiž osud srbské obyvatelky, která žije ve svém domě uprostřed města obývaného Albánci. Rumena Ljubić, které je 94 let a sama žije ve vlastním dvoupatrovém domě v centru Peći, které po vyhnání většiny Srbů obývají prakticky jen Albánci. Zmíněná babička Rumena je dle dostupných údajů jedinou Srbkou ve městě. 

Ze svého domu se navzdory útokům odmítá odstěhovat, protože jde o její domov. Často kvůli tomu snáší házení kamenů do oken či vylamování dveří. Realita 21. století na území, kde už prakticky dvacet let má na mírové soužití dohlížet mezinárodní společenství v rámci svých misí. O tomto konkrétním osudu počátkem ledna informoval prestižní bělehradský deník Politika.