Spornou otázku představuje to, zda na Liptákovy skutky dopadá amnestie z roku 1960. Podle Zemana nikoliv, protože se dopustil úmyslného trestného činu proti majetku v osobním vlastnictví. Jako prokurátor zasedal v komisi, která sice nerozhodovala přímo o majetku rodin, ale určovala, kdo se odstěhuje z dosavadního bydliště. Velkou část majetku pak rodiny musely ponechat na místě, šlo tedy podle Zemana o zásah do osobního vlastnictví.

Lidé na místě nechávali věci osobní potřeby i vybavení domácnosti shromažďované po generace. „Ve spojení s doživotním zákazem pobytu v okrese pro všechny vysídlené osoby, který byl ukládán automaticky při rozhodnutí o vysídlení, tento postup znamenal pro vysídlené osoby faktické zbavení dispozice s tou částí jejich majetku, který na místě musel zůstat,“ uvedl Zeman v dovolání.

Vysídlení lidé se provinili jen příbuzenstvím s kulaky

Každému členovi vysídlovací komise muselo být podle dovolání jasné, že nucené stěhování je podloženo jen ideologickými důvody „třídního boje“. Zároveň bylo evidentní, že vysídlení lidé se provinili jen příbuzenstvím s odsouzenými „kulaky“.

„Důvod vysídlení musel být podezřelému dobře znám, neboť byl vzděláním právník a navíc členem aparátu, který měl politický boj s uvedenou (do jisté míry imaginární) společenskou třídou vytyčen jako jeden z cílů,“ stojí v dovolání. Zeman požaduje, aby Nejvyšší soud věc vrátil k novému rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 4.

Lipták porušil tehdejší zákon o prokuratuře

Podle Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) se Lipták podílel na protiprávním vystěhování několika rodin z obcí Dřínov či Újezdec na Mělnicku. Úřad v minulosti uvedl, že proti rozhodnutí nezakročil a porušil tehdejší zákon o prokuratuře, protože nesplnil svoji povinnost a úmyslně způsobil jinému škodu pro jeho politické přesvědčení.

Komunisté vysídlovali zemědělce zejména v první polovině 50. let. V průběhu koordinované akce, která podle historiků vážně narušila tradiční venkovskou pospolitost, se muselo stěhovat podle odhadů 3 000 až 4 000 rodin. Cílem totalitní moci bylo oslabení selského stavu a kolektivizace zemědělství.