„Městský soud nesprávným posouzením otázky včasnosti žaloby zasáhl do práva žalobců na přístup k soudu. V takovém případě je nutné usnesení soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. V něm bude úkolem městského soudu žalobu věcně projednat,“ uvedla předsedkyně senátu NSS Lenka Kaniová.

Zeman nepodepsal dekrety tří navržených profesorů z Karlovy univerzity a Vysoké školy ekonomické v květnu 2015. Kromě Ošťádala, u nějž prezident poukázal na údajné někdejší kontakty s komunistickou Státní bezpečností, tak na profesuru nedosáhli ředitel Národní galerie Jiří Fajt a politolog Jan Eichler.

Ošťádal nejprve spolu s univerzitou, kde působí, poukazoval na nečinnost prezidenta Miloše Zemana. Nečinnost podle žaloby spočívala v tom, že prezident nepodepsal Ošťádalův jmenovací dekret. Zdůvodnil to tehdy fyzikovými někdejšími kontakty s komunistickou Státní bezpečností.

Městský soud dospěl k závěru, že ke dni jeho rozhodování už prezidentova nečinnost netrvala. Přerušení nečinnosti spatřoval soud v Zemanově dopisu tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). V dopise prezident jasně uvedl, že Ošťádala nejmenuje, což lze podle městského soudu pokládat za formu rozhodnutí. Tento výklad posléze potvrdil i Ústavní soud.

Druhou žalobu směřující právě proti prezidentovu rozhodnutí označil městský soud za opožděnou. NSS však dospěl k závěru, že posouzení počátku lhůty pro podání žaloby nebylo správné. Ošťádal a univerzita se o rozhodnutí prezidenta řádným způsobem dozvěděli až od ministryně školství 26. září 2016, i když fakticky už Zemanův názor znali dříve.

„Od tohoto data se pak mělo odvíjet počítání lhůty pro podání žaloby. V dané věci nenastaly specifické okolnosti předpokládané v judikatuře NSS, pro které by bylo nutné při určování počátku běhu lhůty pro podání žaloby dát přednost okamžiku faktického seznámení žalobců s rozhodnutím před jeho řádným doručením,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí soudu Sylva Dostálová.