V nedělních Otázkách Václava Moravce proti sobě zasedli náměstkyně ministra financí Alena Schillerová, ekonom z Institutu ekonomických studií FSV UK, výzkumník think-tanku IDEA/CERGE-EI Petr Janský a ekonom z Vysoké školy ekonomické v Praze Libor Dušek.

Schillerová hned na úvod konstatovala, že zákon o dani z příjmu u nás vznikl v roce 1993 a od té doby byl už stopadesátkrát novelizován. Proto podle jejího názoru není možné současný zákon jen proškrtat. Je přesvědčena, že potřebujeme zcela nový zákon o dani z přijmu. „V důsledku různých výjimek nám v průběhu let klesl příjem z daní od osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) na desetinu,“ prozradila Babišova náměstkyně. Zákon o dani z příjmu je podle Schillerové výsostné politikům a bude záviset na to, jak se tomuto zákonu postaví.

Dušek doplnil, že nový zákon o dani z příjmu má smysl jen tehdy, když znovu nebude plný výjimek. Lidé by si měli uvědomit, že na každou výjimku nějaká skupina občanů doplatí, protože musí na daních zaplatit o to víc. „Někdo musí bouchnout do stolu a politicky ho držet,“ zdůraznil ekonom.

Podle Janského má smysl jít oběma cestami. Lze stvořit zcela nový zákon a stejně tak lze proškrtat zákon starý. Ale pokud to chceme vzít z gruntu, tak bychom se měli podívat i na odvody na sociální a zdravotní pojištění, protože to jsou odvody chovající se jako daně a poměrně vysoké částky na sociálním, a zdravotním odvádějí i rodiny, které mají jinak velmi nízké daně.  

„Mezi nejbohatší občany patří asi šest procent lidí a kolegové spočítali, že platí na daních asi šest procent, čili v podstatě rovnou daň. Nejbohatší lidé platí rovnou daň,“ prozradil Janský. Především v západních zemích je obvyklejší systém daňové progrese, nejbohatší lidé platí zpravidla vyšší daně.

Restauratéři nemuseli zdražovat, restauratéři se vymlouvají, míní Babišova náměstkyně

Za pár týdnů odstartuje druhá vlna EET, která zahrne maloobchod a velkoobchod. Tento projekt má podle Schillerové napomoci efektivnějšímu výběru daní. Janský potvrdil, že dosavadní čísla ukazují, že první vlna EET v restauracích přináší své výsledky.

Dušek zdaleka tak optimistický nebyl. „Tady se zavádí řada hospodářsko-ekonomických opatření, aniž je předen testováno, jaké to bude mít důsledky,“ kroutil hlavou ekonom z VŠE. „Když už se to mělo zavést, tak se správně začalo u drobných podnikatelů v pohostinství. Ale jak jít dál, to už je problematické. Zcela se míjí účinkem u drobných živností, protože když přijde nějaký řemeslník k lidem domů, tak se můžou spolu domluvit, že provede opravu za 2 000 s účtenkou nebo za 1 600 korun bez účtenky. Samozřejmě že on část tržeb prožene přes EET, ale pořád mu nic nebrání nepřiznat třeba polovinu příjmů,“ zaznělo z úst ekonoma.

Schillerová také přiznala, že u restaurací došlo ke zdražení asi o deset procent. „Ale podle mě k tomu nebyl důvod, EET je výmluva,“ poznamenala Babišova podřízená.  

Krmě toho už rok v Česku funguje nástroj kontrolního hlášení DPH. Díky němu se podle Schillerové vybralo na DPH asi o 10 až 12 miliard víc. Podnikatelé si na kontrolní hlášení postupně zvykli. „Nejvíc si stěžovali drobní účetní, kteří říkali, že to nestíhají,“ prozradila. Janský kontroval, že příjmy na daních sice rostou, ale je sporné tvrdit, že je to především zásluhou kontrolního hlášení DPH. Schillerová trvala na tom, že za oněch deset miliard skutečně může kontrolní hlášení k DPH.