„Ještě z časů České a Slovenské federativní republiky máme zkušenost, jak se instrumentalizovaly, abych to tak diplomaticky řekl, jisté záznamy,“ uvedl k problematice archivů a seznamů současný velvyslanec Slovenské republiky v ČR Peter Weiss.

Je naše společnost díky lustracím zdravější?

„Ján Budaj, lídr Veřejnosti proti násilí, který byl politicky popravený přes spis, a jeho souputník Vladimír Ondruš, v této souvislosti hovořil o tom, že to byl atentát na něžnou revoluci. Tím, že Ján Budaj byl v čechoslovakistických kruzích opozice považovaný za příliš národního politika, tak se to interpretuje tak, že byl jednoduše „odpálený“, aby svými názory nedělal problémy. Druhá interpretace je, že to byla otázka morálky, zásad a když se lustrace daly jako podmínku na kandidátku politických stran, a když se našel záznam, bylo zapotřebí, aby ten člověk odešel. Když jsme o tom rozhodovali, tak jsem se řídil velmi jednoduchou zásadou. V demokratickém právním státě nesmí platit stalinská větička „když se kácí les, létají třísky“. Možná by stálo za to udělat takový výzkum, zda je česká nebo slovenská veřejnost mravně politicky zdravější, jestli lustrace byly nebo nebyly přísnější. Po 29 letech se podívat na praxi, co to přineslo,“ vybídl Petr Weiss.

„Je demokracie pevnější? Souhlasím s tím – mám bezpečnostní prověrku, dvakrát jsem ji dostal –, aby člověk nebyl vydíratelný, jestli jsou o něm nějaké záznamy, které evokují, že by se mohl dostat do problémů. Využívejme to pro lidi, kteří potřebují bezpečnostní prověrku, ale vyřizování si účtů ex-post...“ posteskl si řečník.

Mnoho malých ryb, mnoho smutných osudů

„Když vlastně morálně problematické se stávají ty malé rybky, které uvízly v síti... Možná se v budoucnosti dozvíme, jak to vlastně bylo se skartací těch podstatných dokumentů, zda opravdu byly skartované, nebo jestli je někdo nemá jako mocenský nástroj,“ podtrhl jednu velmi „ošemetnou“ věc Weiss.

„Prostě, 29 let po změně moci je k tomu potřeba udělat nějakou zkušenost, nepokračovat v praxi, protože čím jsme dále od toho převratu nebo revoluce, tak tím je to účelovější. V podstatě zredukovat morálku na to, jestli byl záznam u StB, a přitom se nediferencuje, zda jste byli v ekonomické sféře, nebo na úseku boje s nepřítelem, a všechno se to dává do jednoho. Možná Ústavy paměti národa by si mohly udělat takovou komparaci vývoje v Česku a na Slovensku, co to vlastně fakticky přineslo, v čem je kvalitativní výhoda nebo přínos pro demokracii, zda postupy byly měkčí nebo tvrdší. Vím ad hoc případ od případu. Ján Čarnogurský se z disidenta, z pronásledovaného člověka stal známým obhájcem lidí, kteří padli do této lustrační sítě. To jsou dramata – rodiny, děti. Mají být oběťmi i děti? Opravdu jsou jakési jazýčky na vahách, jestliže jejich rodiče kdesi byli uvedeni. Jaký efekt to za těch 29 let přineslo? Ohazovat se blátem, zda někdo byl tam nebo tam, to je stále účelovější a účelovější. To je jedno s těch tisíců traumat, která zažívají občané České i Slovenské republiky,“ konstatoval ne příliš optimisticky za velké pozornosti přítomných Peter Weiss.