„Kampaň ‚občanské neposlušnosti‘ redaktorů v televizi, kterou si lidé platí z koncesionářských poplatků, je v demokratické společnosti věcí nepřípustnou a v zákonných intencích veřejnoprávní televize de facto nelegální,“ píše Duchoslav, který se podivuje nad tím, jak se vzbouřených redaktorů zastali pravdoláskaři z dnes již nefungující Unie svobody v čele s Janem Rumlem a Ivanem Pilipem. „Ti, aniž by měli relevantní informace o volbě nového ředitele, prakticky ihned vzbouřence podpořili,“ diví se historik.

Podle něj, i když se Hodač snažil najít konstruktivní řešení, a to nikoliv z pozice nadřízený–podřízený, rebelové nechtěli o nějakém jednání s mužem, který měl podle nich být napojen na politiky ODS Václava Klause a Ivana Langera, vůbec slyšet. „A to přesto, že se toto podezření nikdy neprokázalo,“ připomíná Duchoslav a zmiňuje i fakt, že tehdy byla vetována i nově nasazená ředitelka zpravodajství Jana Bobošíková.

• Celý text si můžete přečíst ZDE

Sám Duchoslav je přesvědčen, že touto vzpourou prakticky začala předvolební kampaň pro parlamentní volby v roce 2002. „Jistě si mnozí z vás vzpomenou na teatrální vystoupení Jana Rumla ve velíně ČT, kdy ostentativně ve spacáku s redaktory přenocoval,“ píše Duchoslav a připomíná i to, jak odboj ve veřejnoprávní televizi podpořila i největší pravdoláskařská autorita v podobě tehdejšího prezidenta Václava Havla.

Historik připomíná i to, jak stávkující redaktoři dosáhli toho, že tehdejší ministr kultury Pavel Dostál spolu s celou ČSSD, která se ke stávce zprvu stavěla s rezervou, nakonec přesvědčil Hodače, aby rezignoval a na jeho místo byl dosazen Jiří Balvín. I když se toho prý ve skutečnosti moc nezměnilo, pravdoláskařům se povedlo vzbudit dojem, že redaktoři mají jediný patent na výklad pravdy, aniž by se dostalo slovu protistraně. „O to smutnější je fakt, že stejní redaktoři, kteří před 15 lety hlásali objektivitu nad objektivitou, pracují v ČT dodnes. A to v době, kdy je ČT ostentativně protizemanovská a proamerická a vytváří jakousi realitu,“ objasňuje Duchoslav často diskutovaný problém objektivnosti a úroveň stavu současné veřejnoprávní televize.