Studie začala hodnocení postojů vůči žadatelům o azyl sledovat již v roce 2011. Přes mírný pokles kolem let 2014 a 2015, kdy byli mnozí Němci v euforii z „vítací kultury“, se i tak negativní postoje vůči nim setrvale drží nad čtyřiceti procenty, v posledním roce nad padesáti. V současné době je to 54,1 procenta Němců, kteří vůči žadatelům o azyl vyjadřují nedůvěru, předsudky a antipatie.

Přes 44 procent dotázaných se domnívá, že většina žadatelů o azyl ve své domovské zemi nečelí žádnému pronásledování. Tři čtvrtiny Němců nesouhlasí s tím, aby byl stát při posuzování jejich žádostí o azyl „velkorysý“.

Proti začátku tisíciletí však zároveň výrazně poklesly xenofobní nálady vůči cizincům obecně. V roce 2002 nemělo cizince v oblibě 27 procent Němců, tedy více než čtvrtina populace, v posledních dvou letech to bylo jen devět procent. Stejně tak extremistické a krajně pravicové názory bez větších výkyvů zastává jen velmi malá část Němců. Dlouhodobě to jsou dvě až tři procenta, na východě stejně jako na západě země.

Vyplývá to z průzkumu Nadace Friedricha Eberta, německé politické skupiny názorově spjaté se socialisty (SPD), která od roku 2002 sleduje vývoj extremistických tendencí a měnící se vztah Němců k různým skupinám populace. Autor průzkumu také varuje, že názory blízké krajní pravici se stále více rozšiřují mezi střední třídu a stávají se tak všeobecně přijatelnými, což je podle autora studie velmi nebezpečné.