Propojení středoevropských ekonomik s Německem bylo jedním z klíčových faktorů rychlého růstu regionu v posledních třech desetiletích. Německé automobilky, maloobchodníky, banky a výrobce přitahovala levná, ale kvalifikovaná pracovní síla. Ve velkých počtech proto pronikali do tohoto regionu, zřizovali zde tisíce továren a kanceláří a pomáhali lokálním podnikům plnit zakázkové knihy, píší Financial Times.

Celá visegrádská čtyřka – tedy Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česko – ve výsledku posílá 20 až 30 procent svého exportu do Německa. Ale zatímco v roce 2018 všichni zažívali silný růst, nyní vedoucí představitelé podniků říkají, že zpomalení největší ekonomiky Evropské unie se začíná projevovat také v jejím dodavatelském řetězci. Analytici upozorňují, že trvá několik čtvrtletí, než zpomalení v Německu pocítí střední a východní Evropa.

Už nyní vedoucí představitelé průmyslu dopady pociťují. Automobilový průmysl dlouhou dobu tvoří základ ekonomických vztahů mezi Německem a střední Evropou. Automobilky jsou však obzvlášť výrazně vystaveny rizikům plynoucím z politických tahanic poškozujících světový obchod a z nejistoty kolem brexitu.

Podle ekonomů tak toto odvětví pravděpodobně bude jedním z hlavních kanálů, kterým se zpomalení německé ekonomiky rozšíří na východ. Navíc zpomalení německé ekonomiky přichází v době, kdy střední Evropa čelí také dalším problémům. V regionu se začíná projevovat nedostatek pracovních sil a ekonomiky visegrádské čtyřky zřejmě obdrží menší podporu z fondů EU v rámci příštího víceletého rozpočtu unie, o jehož podobě se nyní jedná.

Nynější zpomalení přichází v době širší debaty o tom, jak se ekonomiky střední Evropy mohou odpoutat od modelu poskytování levné pracovní síly zahraničním investorům, který v uplynulých 30 letech poháněl hospodářský růst. Podle ekonomů by region mohl rovněž posílit svou odolnost vůči vnějším šokům nalezením nových obchodních partnerů a zdrojů investic – tedy zamířit mimo eurozónu je přirozenou reakcí na zpomalení německé ekonomiky.