„Jasné, že to správné není. Proč máme nadále sníženou spotřební daň u nafty? Nikoliv proto, aby mohli spotřebitelé jezdit levněji, ale proto, aby si dopravci udrželi konkurenceschopnost například vůči přepravcům z Polska. Stát to stojí dost peněz na nevybrané dani, ale z dlouhodobého hlediska to asi má smysl. A v případě plynu je to obdobný příběh. Němec bude mít nižší provozní náklady, česká firma pak nebude konkurenceschopná. Problém je, že Česko zřejmě neumí dorovnat slevu u plynu (zastropování) pro průmysl na stejnou úroveň jako Německo, protože náš rozpočet to prostě neunese. Tedy jednoznačně problém. Jakékoliv podobné jednostranné kroky jsou trhlinou na deklarované jednotnosti a solidaritě EU v době energetické krize a naznačují, že až nastane nedostatek plynu nebo ropy, může to dopadnout jako v počátcích covidu s rouškami,“ upozornil Ivan Indráček, předseda představenstva Svazu nezávislých petrolejářů ČR.

„Německo si chrání svůj průmysl a občany. Avizovali to již dříve. Dokonce údajně připravují pro obyvatelstvo odpuštění plateb za energie za prosinec. (Ale to nevím jistě, ověřuji si to). Pro nás je to pohroma končící deindustrializací naší země, hospodářskou krizí nebývalých rozměrů,“ obávala se Alena Vitásková, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu, kandidátka na prezidentku.

„Jsem z takového opatření upřímně nervózní, protože by mohlo ve fungování plynového trhu vyvolat podobné škody, jaké vyvolalo zastropování cen pohonných hmot v Maďarsku. Velmi bych doporučil koordinovat tato opaření napříč Evropou, protože otřesy trhu se mohou snadno přenést přes hranice,“ je si vědom Mikuláš Peksa, europoslanec za Piráty, předseda Evropské pirátské strany.  

„Ano. Je. U nás by se měla také zastropovat,“ domníval se Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda výboru pro rozpočtovou kontrolu.