Vrcholní představitelé NATO oznámili, že stojí o dialog s Ruskem, ale současně chtějí posílit vojenskou přítomnost ve státech sousedících s Ruskem. Tím zvyšují napětí, které narostlo už ve chvíli, kdy došlo k expanzi Aliance na východ, jak Krejčí nazývá dobrovolný vstup nových států do Aliance na přelomu 20. a 21. století. Součástí mezinárodních jednotek plánovaných na odstrašení Ruska budou podle všeho i němečtí vojáci.

„S trochou zlomyslnosti by se dalo říci, že dějinnost varšavského summitu NATO je obsažena v historických analogiích. Německé jednotky do Litvy – to je tak trochu návrat řádu německých rytířů do Pobaltí. Britové se dostali do Estonska, což připomíná sny Londýna z dob Petra Velikého. Další analogie si raději odpustíme,“ uvedl Krejčí.

Pokud někdo považuje Rusko za hrozbu, měl by se podívat na jasná data. Ta totiž říkají, že NATO má třináctkrát vyšší výdaje na obranu než Rusko. Má také k dispozici čtyřikrát víc vojáků. Navíc se zdá, že se poprvé sjednotil celý Západ proti Rusku.

Celý rozhovor naleznete zde.

„Podle zprávy z centrály NATO, zveřejněné v předvečer summitu, mají v souhrnu členské státy v aktivní službě přibližně 3,2 milionu vojáků. Londýnský Mezinárodní institut strategických studií uvádí, že Rusko mělo loni 771 tisíc vojáků. Podle citované zprávy z centrály NATO byly loňské souhrnné vojenské výdaje členských států NATO téměř 867 miliard dolarů; vzpomínaný londýnský ústav uvádí, že vojenské výdaje Ruska byly loni 65,6 miliardy dolarů. A zmíněný oficiální zdroj z Bruselu předpokládá, že letos vzrostou vojenské výdaje členských států NATO o dalších téměř 23 miliard dolarů,“ doplnil. A výdaje na obranu vyhovují zbrojařským komplexům. Proto přiživují napětí a krmí strach z Ruska.

K dokreslení celé situace Oskar Krejčí dodává, že se hodně mluví o boji s terorismem, ale už se zapomíná, že ruská strana varovala Američany před bratry Carnajevovými, ale americké tajné služby podle všeho nebraly na varování ohled. A to není jediný případ. Ukazuje se zkrátka, že Západ přehlíží konstruktivní připomínky Ruska. Elitám se totiž nehodí představa, že v Rusku také uvažují a uvažují rozumně.

„Carl Jung, jeden ze zakladatelů psychoanalýzy, kdysi charakterizoval demokracii jako nekrvavou občanskou válku. V návaznosti na něj se dá říci, že političtí bossové uzavírají svoji mysl odlišným názorům a vášnivě bojují proti nim. A každý jiný názor, než je ten, který má momentální nositel moci, je pokládán za nepřátelský. Západní demokracie má zabudované mechanismy obrany proti kritice mocných, a proto nemá schopnost včas rozpoznat své chyby,“ uzavřel Krejčí.