Nadační fond Svědomí národa přinesl příběh paní Františky Procházkové, která řadu let pracovala jako poštovní doručovatelka. V průběhu let absolvovala bakalářské studium, ale na počátku nového tisíciletí ji prý z pošty vyhodili.

Když se v časech covidu chtěla vydat se svou sestrou na koncert, narazila na problém. Sestru normálně pustili na představení, protože byla třikrát očkovaná, ale paní Františka měla smůlu, jelikož patří k lidem, kteří očkování proti covidu striktně odmítli.

„Zadržela mě jedna uvaděčka, vůbec ji nezajímalo, jestli mám vstupenku, ale chtěla po mně potvrzení o bezinfekčnosti. To víme, že je naprostý nesmysl, ale prostě na tom trvala. A já jsem jí řekla, že je to moje věc, že to nikomu říkat nebudu. A ona si teda vzala na výpomoc proti mně ještě nějakou kolegyni, ta přišla a chtěla po mně to samé. Pořád dokola. Ony ale ustupovaly dovnitř do budovy a já jsem v jednu chvíli proklouzla do hlediště. Chytila jsem se tam kliky a odmítala jsem se pustit. Ony mě chtěly vytlačit, ale vždycky, když mě chytily za tu ruku, tak jsme je upozornila, ať na mě nesahají. Taky jsem je upozornila, že mám platnou vstupenku a neporušila jsem žádný zákon, zatímco ony porušily čtyři zákony,“ podala svůj pohled na věc paní Procházková.

Všechny útroby se v v ní prý sevřely, protože jedna z uvaděček se prý dívala velmi nenávistně.