Kašparů tvrdí, že lidé stále méně řeší konkrétní argumenty, ale spíše je zajímá, kdo je řekl. Ve sporu se poté neútočí na argumenty, ale na samotné lidi. A právě kvůli tomu je společnost polarizovaná. „Máme kvalitní ekonomické rady, jak hospodařit v domácnosti. Máme psychologické rady, jak se doma chovat. Máme tady zákony, které vymysleli právníci, jak jednat mezi sebou, aby člověk nenarazil u soudu. Dobře, tohle všechno máme kvalitní. Ale chybí nám pojivo, chybějí duchovní a duševní hodnoty. To tady není, a proto se nám to bortí,“ říká Kašparů v rozhovoru pro Svobodné universum.

Za tyto problémy můžou podle Kašparů vyznavači materialismu, kteří nemají žádné ideály a ideje. „Lidé totiž v dnešní době prý přestali naslouchat filozofům, básníkům a kněžím, kteří tyto duševní hodnoty předávají. Vzpomínám na jednoho vysokého politika po revoluci, který, když se bavil s kardinálem Vlkem, tak mu říkal, že tady chybějí hodnoty, kterými žily minulé generace. A ten politik mu na to odpověděl, že mravnost a morálku přinese rozvinutý trh. To byla věta, která mně skutečně utkvěla v paměti – morálku a mravnost nám přinese až rozvinutý trh,“ nechápe řeckokatolický kněz.

„Mně toto připomíná babylonskou věž. Babyloňané na tehdejší dobu a tehdejší situaci byli technicky velmi vyspělí a stavěli věž, a když už byli hodně vysoko, tak si přestali rozumět, bylo tam zmatení jazyků, jak víme z Bible. A my jsme se dostali do podobné situace. Stavíme vysoké věžáky, vysoké věže, ale já bych místo těchto moderních babylonských věží stavěl malé rodinné domy,“ radí Kašparů.

Dalším viníkem těchto současných útrap je podle Kašparů lidská pýcha. „Protože pýcha je nejtěžší hřích, pýcha je matka všeho negativního. Neodpustím ti, protože jsem pyšný. Nebudu se pro tebe obětovat, protože já potřebuju čas a peníze na to, abych já si žil, jak chci. Lžu ti, protože jsem pyšný na to, abych se přiznal k pravdě. Všechno vychází z pýchy. To už věděly předchozí generace,“ říká Kašparů.

V současnosti sice podle něj žijeme navenek velmi bohatě, ale velmi chudě uvnitř. „Jestli začnu žít bohatě jenom navenek, jenom v tom, co je vidět, a přestanu žít bohatě uvnitř, tak dojde k tomu, že se po stránce hodnot vyprázdním. Mám materiální hodnoty, ale nemám hodnoty vnitřní. Já bych doporučoval rovnováhu. Žít z 50 procent bohatě navenek a z 50 procent bohatě uvnitř. A toto by byl první krok k řešení společenské krize, která zde je – tyto hodnoty vyrovnat,“ přidává další radu kněz.

Lidé jsou podle něj uvnitř chudí zejména proto, že přestali naslouchat básníkům, filozofům a kněžím. „Ti jsou tady od toho, aby nás to znovu naučili. Aby nás básník učil noblese a eleganci v chování, aby se náš život stal poezií. Nečte se Dostojevský. Co to je? To je taková chudoba ducha, když někdo nikdy nic nepřečetl od Dostojevského. A kněží, kteří přinesou to, co měly předchozí generace, a to smysl života. A pokud nemáme smysl života, jsme uvnitř chudí,“ pojmenovává příčiny problémů Kašparů.

Společnost je podle něj nyní vedena levicovými liberály, kteří naslouchají různým skupinám aktivistů a mají vlastně zcela neliberální názory. „Je jedna stará pravda, už nevím, kdo ji řekl, že jsme ztratili smysl hledání. My to bereme tak, jak je to dáno. A ztratili jsme schopnost kritického myšlení. A kritické myšlení je vlastně bratrem hledání pravdy. Mám takový dojem, že tito intelektuálové, v uvozovkách, už pravdu našli, už dál nehledají. A to je právě chyba. Jakmile jsem s pravdou hotov, tak jdu ke dnu. Protože si nekladu otázky, které by mě dostaly zpátky na hladinu,“ všímá si Kašparů.

„Když se podívám na různé konference, tak to je samý samozvaný intelektuál, nebo jsou to ještě k tomu samozvané celebrity. Vidíme na obrazovkách, jak se scházejí pseudointelektuálové s pseudocelebritami u švédského stolu, kde jsou potraviny třetí kategorie, a mají dojem, jak posunuli svět a společnost dál a výš. Přitom se sešli a diskutovali nad prázdným stolem o prázdných a nestravitelných věcech. Mají problémy doma, ve vztazích, ale zachraňují republiku, zachraňují svět. A to je jedna velká komedie,“ označuje viníky kněz.