Nasazení odposlechů je podle ní až nejzazší možností a není možné až při jejich využití zkoumat, zda se odposlouchávaný člověk dopustil trestného činu.

Obžalobě z podplácení čelí bývalý premiér Petr Nečas, jeho žena Jana (dříve Nagyová) a někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Státní zástupce tvrdí, že přislíbili trojici poslanců ODS lukrativní funkce za to, že se zákonodárci vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček. Dnešní zasedání se shodou okolností konalo přesně pět let poté, co související razie na úřadu vlády odstartovala pád Nečasovy vlády. K soudu, který pokračoval po půlroční pauze vynucené kárným řízením vůči Králové, nedorazil ani jeden z obžalovaných. Poslali pouze své obhájce.

To, že odposlechy považuje za nezákonné, předeslala Králová už loni v prosinci. Dnes svůj názor odůvodnila, a to přečtením předem připraveného textu. Poukázala na ustanovení trestního řádu, podle nějž může soud vydat příkaz k odposlechu jen tehdy, jestliže „lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak, nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“. Soudkyně míní, že tyto podmínky nebyly naplněny, a Okresní soud v Ostravě tak povolení neměl vydávat.

Předsedkyně senátu také podotkla, že zdůvodnění odposlechů – tedy zjištění vzájemných vazeb mezi pachateli – bylo příliš obecné. „Odposlechy nebudou prováděny, a pokud už provedeny byly, nebude k nim přihlíženo,“ shrnula.

Novinář Jan Hrbáček se na sociální síti Facebook soudkyni poklonil. „Musím říct, že smekám před soudkyní Helenou Královou, že se neposrala před vozovou hradbou Šlachta, Ištvan a spol.," napsal.

„Je to právní názor paní předsedkyně, aktuálně se s tím nedá nic moc dělat,“ komentoval rozhodnutí státní zástupce Martin Brzobohatý. Jeho názor je odlišný. Dodal však, že tento „nedostatek“ je v hlavním líčení nahraditelný provedením dalších důkazů. Odposlechů je tolik, že jejich přehrávání mělo trvat několik jednacích dní. Brzobohatý ČTK řekl i to, že si nedokáže představit, jakými jinými způsoby si měli kriminalisté důkazy o trestné činnosti opatřit.

Bočkův advokát Petr Toman označil odmítnutí odposlechů za Pyrrhovo vítězství a předeslal, že stejný spor se bude opakovat v odvolacím řízení a poté možná u Nejvyššího a Ústavního soudu. „Díky tomuto postupu už vidím, že máme před sebou možná dalších pět let trestního řízení,“ poznamenal.

Spokojenost s vývojem vyjádřil obhájce expremiéra Nečase Adam Černý, podle kterého bezpochyby došlo k „rybaření“ v tom smyslu, že byly odposlechy nasazeny před zjištěním trestné činnosti „jenom pro případ, že by se nějaká zjistila“. Záznamy proto považuje za nezákonné.

Králová čelila kvůli změnám svých názorů na využitelnost odposlechů v kauze trafik kárné žalobě, kterou na ni podal předseda nadřízeného soudu Libor Vávra. Soudkyně pochybení popírala, podle ní šlo o nedorozumění, což jako možnost připustili i kární soudci a zprostili ženu žaloby. V druhém kárném řízení, které inicioval ministr spravedlnosti kvůli nerespektování názorů nadřízených soudů a prodlužování procesů, byla Králová potrestána snížením platu.