Washingtonský Institut pro studium války (ISW) upozornil, že ruské síly nedávno postupovaly severozápadně od Avdijivky, západně od města Doněck a v západní Záporožské oblasti a ukrajinské síly nedávno znovu získaly ztracené pozice ve směru na Siversk.
Vasyl Kapustej, Ukrajinec, který od roku 2000 žije v České republice a od roku 2014 má české občanství, popsal situaci na frontě. Nevypadá to prý nijak růžové. Odvolal se na informace jednoho ze streamerů působících přímo na Ukrajině Jurije Butusova.
„Nepřítel bohužel postupuje a za poslední 2 týdny se russákům podařilo posunout se dál ve velkém rozsahu ve směru na Myrnohrad; jen za posledních 9 dnů to bylo o 6 km na jednom z úseků na této frontě,“ napsal Kapustej na sociální síti X s tím, že Rusové sice mají obrovské ztráty, ale i tak zabírají den za dnem sto až dvě stě metrů ukrajinského území.
„Na těchto místech je sice z naší strany hodně heroismu, hodně hrdinných výkonů, ale bohužel tyto hrdinské výkony nám vyhrávají jen některé jednotlivé souboje, ale nezajistí nám vítězství ve velké vyčerpávající vojenské operaci, během níž nás nepřítel napadá ve velkém takřka bez přestávky - dennodenně tam probíhá mnoho šturmů,“ upozornil Kapustej.
A hned pokračoval.
„Bohužel, přátelé, nepřítel postupuje a vidíme, že ten postup je za poslední dobu značný; nepřítel zde má nad námi bohužel převahu ve FPV dronech a to hlavně díky jeho ohromnému množství, bohužel ‚milión dronů‘ (které Zelenskyj sliboval ukrajinské armádě) je ve vzduchu u ruských okupantů, nikoliv u ukrajinských obránců.“
Rusové posílají do útoků malé průzkumné jednotky, které sice Ukrajinci likvidují, ale tím odhalí vlastní obranné posty a rychle jsou zlikvidováné.
Ukrajinský generální štáb tvrdí, že za dva a půl roku války bylo zabito či z boje vyřazeno přibližně 576 tisíc příslušníků okupačních sil. Z boje bylo údajně vyřazeno více než 833 tanků a více než 16 100 bojových vozidel. Čísla uveřejnil server Ukrajinská pravda.
Zdá se však, že Rusové prozatím zvládají tyto ztráty nahradit.
Tvrdé boje se prý vedou na mnoha místech fronty, včetně města Časiv Jar.
Ukrajinský vojenský pozorovatel Kostyantyn Mašovec vyhodnotil, že ruská armáda může potřebovat nashromáždit až 320 000 dalších pracovníků na Ukrajině, aby dosáhla svých oznámených plánů rozmístit na Ukrajině 690 000 vojáků.
Znovu se potvrdilo, že ruská agrese proti Ukrajině je mimo jiné i střetem dronů. Ukrajinci provedli další dronový útok na ruský ropný sklad v Polevaja v Kurské oblasti.
Mezitím ruský prezident Vladimir Putin nadále chřestí jadernými zbraněmi a snaží se Západ udržet v tom, aby si stanovoval vlastní hranice v poskytování vojenské pomoci Ukrajině. Rusko současně využilo oslav Dne námořnictva k předvedení vztahů Ruska s řadou nezápadních států v rámci snah o vytvoření domnělé Ruskem vedené skupiny států, které by se shromáždily proti Západu. Námořní přehlídky v Petrohradě se zúčastnily lodě čínského, alžírského a indického námořnictva a zástupci 31 států včetně Ázerbájdžánu, Venezuely, Vietnamu, Kuby, Libye, Myanmaru, Sýrie, Kataru, Spojených arabských emirátů a Jižní Afriky.
Putin vystoupil na Main Naval Parade v Petrohradě 28. července a prohlásil, že pokud USA rozmístí v roce 2026 raketové systémy dlouhého doletu v Německu, bude doba letu k ruským průmyslovým a obranným cílům asi 10 minut a v takové situaci Rusko již nebude vázáno Smlouvou o jaderných silách středního doletu (INF) a přijme „zrcadlová opatření“ k rozmístění blíže nespecifikovaných systémů, které jsou v současnosti v poslední fázi vývoje, do blíže nespecifikovaných lokalit. Putin tvrdil, že ruské strategické raketové nosiče přestaly provádět letecké hlídky po skončení studené války, ale obnovily tyto lety v roce 2007 v reakci na zvýšenou aktivitu amerického strategického a průzkumného letectva v oblastech světa, které jsou „citlivé na Rusko“, a za účelem „zajistit bezpečnost v asijsko-pacifickém regionu.“
USA a Německo v červnu 2024 oznámily, že USA začnou v roce 2026 v Německu „rozmisťovat“ systémy schopné palby dlouhého doletu, včetně standardních střel 6 (SM-6) a pozemních útočných střel Tomahawk, aby demonstrovaly závazek USA vůči evropským spojencům v rámci NATO.
Americká armáda v Pacifiku v dubnu 2024 současně uvedla, že v rámci cvičení nasadila na Filipíny raketový systém MRC, který může odpalovat střely SM-6 a Tomahawk, a americké námořnictvo v květnu 2024 oznámilo, že provedlo zkoušky odpalovacích zařízení kontejnerových raket s dánskou armádou na ostrově Bornholm v Dánsku.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.