Česká vláda kvóty na uprchlíky odmítá. Zamítavě se k nim postavila i Sněmovna. O stálém přerozdělovacím mechanismu by ministři vnitra EU měli jednat 8. října. Podle návrhu Evropské komise by se v budoucnu ze zemí s velkým náporem mohli žadatelé o azyl přesunout do jiných států.

Podle zástupců nevládních organizací mají kvóty hlavně pomoci zavaleným unijním státům, které situaci nezvládají. Také Česko by jim mělo jako člen EU pomoci. Premiér Bohuslav Sobotka či ministr vnitra Milan Chovanec (oba ČSSD) ale opakovaně prohlásili, že není možné posílat uprchlíky do zemí, v nichž nechtějí být.

"V Řecku, kde jsou hotspoty, lidé uváznou na roky, nemohou se pohnout dál, ani se vrátit domů. Kdyby česká azylová politika byla méně přísná a proběhl poctivý výběr a komunikace s lidmi, že v Česku není situace tak špatná, fungovalo by to. Zdaleka ne všichni mají příbuzné v Německu či Švédsku," uvedl Rozumek.

Česká vláda sice přerozdělování uprchlíků odmítá, podle organizací ale jiné řešení nenabízí. Kabinet mluví o nutnosti lepší ochrany vnějších hranic EU a chce poskytnout experty. "Nedivím se Italům nebo Maďarům, že tu naši pomoc de facto odmítají. Když jim tam přijde 120.000 či 170.000 lidí ročně, tak nějaký tým dvou tří českých expertů je směšný. O to samozřejmě nikdo nestojí. Oni chtějí slyšet, jakým způsobem se o to břemeno podělíme, a to ČR stále odmítá," řekl šéf OPU. Podle něj Česko přitom z evropských pravidel těží, protože vnější hranici má jen na letišti.

Trvalý přerozdělovací mechanismus by byl podle zástupců organizací lepší než jednorázové kvóty. "Pokud se nevyřeší konflikty v zemích původu, teď je to Sýrie, Irák a Afghánistán, tak se budeme na jaře bavit o nových kvótách," odhaduje Rozumek. Podle něj není nutné azyl udělovat natrvalo, ale ochranu je možné poskytnout po dobu trvání konfliktu. Po něm by se lidé zas vrátili do vlasti. "Stejnou zkušenost jsme měli s lidmi z Kosova, kde dočasný pobyt zafungoval velmi dobře," dodal Rozumek.

Pokud podle šéfa Centra pro integraci cizinců Vladislava Güntera Česko sdílí prostor EU, nemůže se zbavovat odpovědnosti za pomoc a integraci migrantů. Desetimilionová země je připravena zvládnout větší vlnu lidí, míní Günter. Dokázala to už v minulosti, když poskytla útočiště tisícům uprchlíků před boji v bývalé Jugoslávii. S poskytnutím pomoci lidem z jiné části světa ale Česko otálí. "Kulturní blízkost se zaměňuje za folklorní blízkost. Stačí, když člověk umí zazpívat Ach synku, synku, ví, jak se slaví u nás Vánoce, a chutná mu svíčková. V praxi mu to k ničemu nepomůže," dodal Günter. Podle něj se klima ve společnosti mění hlavně "zdola" a lidé v obcích nabízejí pomoc.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jen Sýrii kvůli tamním letitým bojům opustily čtyři miliony lidí. Valná většina z nich zůstala v okolních státech. Téměř polovina běženců je v Turecku, další v Libanonu, Jordánsku a Iráku. ČR by se měla aktivně podílet na řešení humanitárních krizí v cizině, míní zástupci organizací.