Krajský soud v Praze nejprve v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz. Případ se tak dostal zpátky k soudu, který původně vynesl odsuzující rozsudek. Nový proces v posledních dnech vrcholí závěrečnými řečmi, po kterých soud oznámí, kdy vynese nový rozsudek.

Rath uvedl, že soud ve zrušeném rozsudku zcela opomněl hodnotit důkazy, které předložili obžalovaní, a vůbec je neporovnal s důkazy předloženými obžalobou. „Soud to přešel naprostým mlčením, jako by to nezaznělo. Obžaloba byla od prvního dne rozhodnuta o vině, a to prostřednictvím médií sdělovala národu,“ řekl Rath. Proces podle něj není spravedlivý.

Za další silný argument, který podle Ratha svědčí o nevině, je to, že nikomu nevznikla škoda. „Neexistuje osoba, která by se dala označit jako poškozený nebo oběť. Žádná z těch zakázek nebyla předražená,“ uvedl Rath. Odmítl také, že by se obžalovaní v odposleších bavili o úplatcích. „Pokud odposlechy zachytily něco o penězích, tak tyto peníze nepatřily mně, ale sociální demokracii,“ řekl Rath. Bývalý vrcholný politik totiž dlouhodobě tvrdí, že by jeho kauza mohla souviset s financováním ČSSD.