Krajský soud v Praze nejprve v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz. Případ se tak dostal zpátky k soudu, který původně vynesl odsuzující rozsudek. Nový proces v posledních dnech vrcholí závěrečnými řečmi, po kterých soud oznámí, kdy vynese nový rozsudek.

Rath uvedl, že soud ve zrušeném rozsudku zcela opomněl hodnotit důkazy, které předložili obžalovaní, a vůbec je neporovnal s důkazy předloženými obžalobou. „Soud to přešel naprostým mlčením, jako by to nezaznělo. Obžaloba byla od prvního dne rozhodnuta o vině, a to prostřednictvím médií sdělovala národu,“ řekl Rath. Proces podle něj není spravedlivý.

Za další silný argument, který podle Ratha svědčí o nevině, je to, že nikomu nevznikla škoda. „Neexistuje osoba, která by se dala označit jako poškozený nebo oběť. Žádná z těch zakázek nebyla předražená,“ uvedl Rath. Odmítl také, že by se obžalovaní v odposleších bavili o úplatcích. „Pokud odposlechy zachytily něco o penězích, tak tyto peníze nepatřily mně, ale sociální demokracii,“ řekl Rath. Bývalý vrcholný politik totiž dlouhodobě tvrdí, že by jeho kauza mohla souviset s financováním ČSSD.

Rath před začátkem jednání novinářům řekl, že délka jeho závěrečné řeči bude záviset na počtu přestávek, které soud při jednání nařídí. Před třemi roky jeho proslov zabral tři jednací dny soudu. Dnes Rath přednáší spatra, vypomáhá si pouze papíry s poznámkami. Podklady prý má připravené v rozsahu 500 až 1000 stránek.

O vině obžalovaných je naopak přesvědčen státní zástupce Petr Jirát, podle kterého by měl jít Rath za příjímání úplatků na osm až devět let do vězení. Podle něho by měl Rathovi propadnout veškerý majetek.

Stejný trest navrhl Kateřině Kottové a jejímu manželu Petrovi, které považuje za hlavní organizátory manipulování krajských veřejných zakázek. V případu figuruje dalších osm obžalovaných z řad organizátorů tendrů, manažerů stavebních a zdravotnických firem, které zakázky získávaly. Policie všechny pozatýkala v květnu 2012. Soudy se kauzou zabývají od roku 2013.