Podle Dvořáková poslední krok vlády se zbrzděním valorizací penzí vyvolává mnohé otázky. „Naznačuje to, že se společnost dostává do většího tlaku, protože ten proces znejisťuje řadu lidí, jak to tedy bude, a to zvyšuje nedůvěru vůči institucím, která tu už je, jak možná ukáže kolega Prokop. Ti lidé už vlastně nevědí, co mohou očekávat,“ varovala hned v úvodu Dvořáková s tím, že lidé dobře vědí, že je vysoká inflace, která jim ukrajuje úspory, ale současně mají i obavy z investování, protože vidí i problémy ekonomiky.

„A ta jedna z věcí, která zde byla jasná, bylo to, že pokud prostě je takováto inflace, že ty peníze, které dostanou od státu, že budou pravidelně v jakési relaci valorizovány... A to byla taková ta poslední jistota těch seniorů. Zejména těch, kteří jsou závislí pouze na příspěvku od státu,“ rozvíjela myšlenku profesorka Dvořáková.

Připomněla, že o reformě penzí se v Česku mluví už dlouho, a je podle ní je otázkou, jak výkonná bude ekonomika, která využije práce lidí mladších 68 let. „Já bych rozhodně nehlasovala pro tuto novelu, protože není v souladu s tím, co ti lidé předpokládali. Ti lidé něco předpokládali, a nakonec viděli, že to je jinak,“ shrnula svůj náhled na krok vlády Petra Fialy politoložka.

Když dostala prostor Horská, upozornila, že ekonomové věděli, že výše lednové inflace byla obestřena velkou mírou nejistoty. Inflace se mohla pohnout nahoru, ale mohla se pohnout i dolů. A když se pohnula nahoru, a to překvapivě u seniorů, bylo potřeba na to reagovat. A bude třeba reagovat i systémově na valorizační vzorec.

Sociolog Daniel Prokop také vyjádřil ke snížení tempa růstu penzí velkou výhradu.