Trump přislíbil, že jakmile se ujme oficiálně svého úřadu, nabídne Velké Británii férovou obchodní dohodu, aby tak měla země usnadněné začátky po brexitu. Konstatoval také, že kdyby nebylo migrační krize, možná by k vystoupení země z EU nedošlo. „Britové si chtějí chránit svoji vlastní identitu. Pokud by nebyli neustále nuceni přijímat uprchlíky, tak by možná brexit neodhlasovali,“ uvedl Trump s tím, že Velkou Británii budou podle jeho mínění následovat i další země. 

Vedle značné kritiky směrem k Evropské unii však 45. prezident Spojených států v rozhovoru neslevil ani ze svých kritických názorů na NATO, které označil za „zastaralé“. Trump v rozhovoru příliš nepotěšil ani „válečné jestřáby“, když hovořil o možném zrušení protiruských sankcí výměnou za dohodu o snížení počtu jaderných zbraní. Na druhou stranu se americký prezident vyjádřil nelichotivě o ruské intervenci v Sýrii. „Vedlo to ke zhoršení humanitární situace,“ argumentoval Trump.

Trump také znovu zopakoval, že rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové otevřít hranice Německa uprchlíkům považuje za „katastrofální chybu“. V případě Merkelové i Putina však hodlá začít „s čistým“ stolem a je připraven na konstruktivní jednání plná vzájemné důvěry. Vedle německé kancléřky a ruského prezidenta se ovšem Donald Trump pustil i do svých předchůdců v Bílém domě a jejich zahraniční politiky.

„Rozhodnutí o invazi do Iráku považuji za možná nejhorší krok v historii naší země. Neméně špatné bylo ale vyslat americké vojáky do Afghánistánu. Snaha o dobytí Mosulu byla naprosté fiasko,“ nebral si Trump ohledně Bushe a Obamy žádné servítky. Mnohem vřelejší byl americký prezident k Velké Británii, ke které ho váže i rodinný původ. Jeho matka byla totiž původem Skotka. „Miluji Velkou Británii,“ vyznal se Trump ze svých citů.

Historie se sice málokdy opakuje, ale pokud si britská premiérka Theresa Mayová padne při své návštěvě Washingtonu s Donaldem Trumpem do oka stejně jako kdysi Margaret Thatcherová s Ronaldem Reaganem, mohly by obě země zahájit novou éru vzájemných vztahů. V osmdesátých letech patřily Spojené státy a Velká Británie díky fungující „chemii“ mezi Thatcherovou a Reaganem mezi nejbližší spojence a vytěžily z této skutečnosti maximum na všech frontách.

Vytěžit na maximum může samotný Donald Trump i slova legendárního novináře Boba Woodwarda, který společně se svým kolegou Carlem Bernsteinem odhalil nezákonné odposlechy nařízené prezidentem Richardem Nixonem v rámci aféry Watergate, za kterou v roce 1973 oba redaktoři deníku Washington Post obdrželi prestižní Pullitzerovu cenu. Woodward včera při svém vystoupení na Fox News označil zveřejněné „kompro“ na Trumpa za „odpad“.

„Ty dokumenty tajných služeb jsou skutečný odpad a nikdy k jejich zveřejnění nemělo dojít. Trump má plné právo být proto naštvaný. Zpravodajci udělali velkou chybu a měli by se za to omluvit,“ uvedl třiasedmdesátiletý Woodward, jehož slova Trump samozřejmě přivítal a poděkoval mu za ně na svém twitteru. „Díky Bobovi Woodwardovi. Zpravodajci by se za zveřejnění toho odporného pomlouvačného materiálu měli omluvit. Stejně jako média.“