Podle šéfa německého regulátora síťových služeb Bundesnetzagentur Klause Müllera není návrat na výši dodávek jako před odstávkou žádným signálem zmírnění napětí. Nejistota podle něj nadále trvá, plynovod navíc od června dodává jen polovinu nasmlouvaného plynu, což Gazprom zdůvodňuje technickými problémy.
Partnerská německá společnost Siemens Energy totiž poslala do Kanady na opravdu turbínu, která ale vlivem západních sankcí nemohla odcestovat zpět do Ruska. Po tlaku Německa udělila Kanada výjimku ze sankcí tak, aby se mohlo zařízení vrátit do Evropy.
Podle německé vlády ale červnové snížení na 40 procent objemu dodávek s turbínou nesouvisí a jde o snahu vyvolat paniku na energetickém trhu. Ruský prezident Vladimir Putin v úterý podle informací prohlásil, že Gazprom je připraven dostát svým závazkům, ale vlivem pomalé údržby a dalších technických problémů by se dodávky mohly ještě snížit.
Cena plynu se podle informací ČTK aktuálně pohybuje ve výši 150 eur (3700 Kč) za megawatthodinu, přičemž loni touto dobou se plyn obchodoval za 21 eur/MWh. Ceny plynu se začaly zvedat ke konci roku spolu s cenami elektřiny, podle analytiků kvůli energetické politice Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv. Únorová invaze ruských vojsk na Ukrajinu energetickou krizi ještě posílila.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.