Údaje poskytované již nyní podle zákona proti praní špinavých peněz Finančnímu analytickému úřadu by měly povinné subjekty nově poskytovat i Finanční správě v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní. Týká se to bank, záložen, poskytovatelů platebních služeb, advokátů nebo daňových poradců. Část povinných subjektů by údaje měla poskytovat nad rámec evropské směrnice i pro tuzemskou správu daní. Jde hlavně o banky.

Podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (za ANO) se to ale netýká třeba advokátní komory nebo komory daňových poradců nebo třeba exekutorské komory. Jejich údaje budou sloužit jen k mezinárodní spolupráci při správě daní. Ministryně v reakci na kritiku hlavně pravicových poslanců argumentuje tím, že podle evropské směrnice by měl nárok na údaje potřebné pro vybírání daní třeba německý úřad, ale český už nikoli.

Ústavněprávní výbor doporučil mimo jiné z návrhu vypustit tu část, která ukládá bankám nebo záložnám povinnosti poskytovat správcům daně informace k identifikaci zařízení, kterými klienti obsluhují sjednané služby. Jde třeba o IP adresy nebo telefonní čísla. Výbor také na návrh Heleny Válkové (ANO) doporučil, aby se nové povinnosti nevztahovaly na dobu před účinností zákona a aby na Ministerstvu financí vzniklo kontaktní místo, které by o informace žádalo. Komunikovalo by výhradně s profesními komorami.

Poslanec ODS Marek Benda s předsedou klubu TOP 09 Miroslavem Kalouskem předložili pozměňovací návrhy, které počítají s tím, že některé údaje by šlo získávat jen pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní, a které by prolamování tajemství celkově omezily. Místo daňového řádu chtějí, aby se změny promítly jen do zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.