Novela spisovatele Bulgakova Psí srdce líčí osud profesora Preobraženského, který neuváženým chirurgickým experimentem udělá z milého toulavého pejska nepříjemného člověka, zarytého komunistu, který se po čase spolčí se soudruhy z domovního výboru a začne profesora terorizovat za to, že si dovolí obývat příliš velký byt. Útočí na něj a pravidelně ho navštěvují, aby mu důrazně vysvětlili, že užívá nadměrnou bytovou plochu, o kterou by se měl ve vyšším zájmu podělit. Až opětovná operace vše vyřeší a promění komunistu zpátky na mírumilovného psa.

Paralela Bulgakovovy novely s návrhem primátora Hřiba je podle Stonjekové zcela jasná. „Podobnost pirátského uvažování a dob minulých, které Psí srdce satiricky líčí, měla zarážet a varovat,“ je přesvědčena Stonjeková. A prý tím spíše, že po podpoře extremistů z centra Klinika se jedná již o druhý případ. „Zde dal představitel Pirátů jasně najevo, že tato strana si s nedotknutelností soukromého vlastnictví hlavu příliš neláme,“ míní.

U marginálního subjektu, balancujícího na hraně volitelnosti, by to nikoho dvakrát vzrušovat nemuselo. Ale u partaje, která je podle řady průzkumů druhou nejsilnější politickou silou v zemi, je to naopak. „Přinejmenším je to důvod ke znepokojení. A nic na tom nemění ani fakt, že po nátlaku koaličních partnerů z TOP 09 a z iniciativy Praha sobě nakonec Hřib od svého nápadu zatím ustoupil,“ doplnila komentátorka.

Původní text ZDE

Nic to prý nemění už proto, že daň z dlouhodobě neobydlených bytů je v programu Pirátů už od parlamentních voleb, takže jde o myšlenku, k níž se strana dlouhodobě hlásí. V Bulgakovově novele stačila jediná operace, aby bylo po problému; v tom už se ale podobnost příběhů rozchází.

V české politice prý bude potřeba daleko složitější operace k tomu, abychom problém odstranili. „Problém připustit si, že staří dobří komunisté jsou minulost, protože na scénu vstoupili noví soudruzi v mladém a elegantním balení,“ uzavirá Stonjeková.