Předseda hnutí ANO, které ve volbách skončilo na druhém místě těsně za sociální demokracií, Andrej Babiš, je totiž nařčen z předlistopadové spolupráce se Státní bezpečností. Ačkoli to sám popírá a tvrdí, že aféru kolem jeho údajného agentství uměle vyvolali lidé, kteří mají strach z toho, že by mohl být ministrem financí, jak v neděli uvedl v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce, mohlo by mu to činit potíže.

Babiš opakovaně tvrdí, že byl naopak ze strany tajné policie vydírán, protože měl v rodině dva emigranty. Popřel, že by navštěvoval konspirační byty StB. Uvedl, že lidé, kteří mají strach z toho, že by se mohl stát ministrem financí, na něj našli bývalého agenta, který se měl scházet právě s Babišem. Ten to popřel s tím, že se ani v onom bytě objevit nemohl, protože v inkriminované době pobýval v Maroku. Za zvláštní považuje také to, že šéf slovenského Ústavu paměti národa od ledna 2012 mlčel, ozval se, až když měly být v Česku volby.

Zákon už dnes nemá opodstatnění

Podle novináře Jaroslava Veise měl lustrační zákon v době svého vzniku v roce 1991 své opodstatnění. Cílem bylo zabránit, aby nejen spolupracovníci StB, ale také exponenti bývalého režimu nemohli naskakovat do institucí nové republiky. Původně dočasný zákon byl nakonec prodloužen natrvalo, ovšem začal prý degenerovat ihned od počátku jeho platnosti a degeneruje stále.

A to podle Veise v důsledku neschopnosti politických elit uvést v život už před lety přijatý zákon o státní službě. "To, že lustrační zákon dodnes platí, tak není důkazem našeho neutuchajícího odhodlání vyrovnat se řádně a důsledně s naší minulostí. Mnohem víc je to naopak svědectvím toho, že se s minulostí pořád ještě vyrovnat nedokážeme, a co víc, ani s přítomností," píše novinář ve svém komentáři.

Stačilo by zveřejňování složek

Připomíná slova svého kolegy z LN Zbyňka Petráčka, který napsal, že existence zákona umožní alespoň to, aby se lidé, kteří už do institucí státu proniknou, alespoň museli kroutit v médiích při veřejné debatě. To sice je podle Veise pravda, nicméně nejinak je tomu v případě systematického zpřístupňování bezpečnostních složek minulého režimu.

"Vždyť Andrej Babiš, jehož evidence v archivech StB současnou debatu vyvolala, by se v médiích musel kroutit neméně, i kdyby zákon už neplatil. A pokud neprokáže, že byl evidován neoprávněně, bude se kroutit dál, v očích veřejnosti agentem StB zůstane a stejně s tím i otázka pro občany, zda ho pak budou volit, nebo ne," píše novinář.

A upozorňuje, že dle jeho názoru je vyžadovat od všech členů vlády lustrační osvědčení pouhá účelovost ze strany prezidenta Miloše Zemana. Tomu prý nejde o morálku nebo vinu Andreje Babiše, ale o prosazování osobních mocenských zájmů.

Pokud jde o další osud lustračního zákona, nedomnívá se Veis, že by byl v dohledné době zrušen. Na to se podle něj politickým elitám všech barev, s výjimkou komunistů, příliš hodí mít ho pod stolem, připravený v případě potřeby k vytažení, použití a opětovnému uložení.