Už deset let si ve vězení odseděl někdejší údržbář z nošovické továrny Hyundai Petr Kramný. Na konci října Ústavní soud odmítl jeho ústavní stížnost, kterou se bránil proti tomu, jak soudy naložily s jeho žádostí o obnovu řízení.
Senát soudce Jana Svatoně odůvodnil rozhodnutí tím, že obnova řízení je významný zásah do právní jistoty, nikoliv „další šance“ pro posouzení viny.
Je v pořádku křičet a pískat na politika, který jde na Národní třídu uctít památku 17. listopadu? Ať už na kohokoliv.Anketa
Současně se letos o tématu začalo hodně mluvit v souvislosti se seriálem Kauza Kramný, vysílaným na Voyo, díky kterému si mnozí po jedenácti letech opět připomněli, co se dělo na konci července 2013 v hotelu Titanic Palace v egyptské Hurghadě, kde zemřela Kramného manželka Monika a osmiletá dcera Klára.
Původní zdůvodnění smrti, totiž těžká otrava (se kterou věc uzavřeli egyptští vyšetřovatelé), bylo při vyšetřování v Česku změněno na „náhlé selhání srdce v důsledku zásahu elektrickým proudem“, z něhož byl obviněn manžel a otec Petr Kramný, který byl v únoru 2014 vzat do vazby.
V lednu 2016 byl odsouzen k 28 letům vězení, v červnu téhož roku to potvrdil i odvolací soud. Případ dvojnásobného úmrtí na rodinné dovolené byl od počátku sledován a po celou dobu procesu také existovaly o Kramného vině výrazné pochybnosti, už jen proto, že konstrukce obžaloby o úmyslném zabití manželky a dcery a tahání drátů po hotelovém pokoji, kterou soudu představil znalec v oboru elektrotechniky Karel Sokanský, přišla mnohým zcela bizarní.
Pochybnosti zesílilo chování ostravské soudkyně Renaty Gillové, které se výrazně vymykalo standardům kultury české justice a vedlo k úvahám o předpojatosti vůči Petru Kramnému, stejně jako podivné dění kolem znaleckých posudků.
Jedni ničí vzorky, druzí musejí k soudu
Klíčový důkaz – histologické vzorky, z nichž byl dovozován vliv elektrického proudu pak znalci z ústavu soudního lékařství ostravské fakultní nemocnice, kteří s konstrukcí přišli, nakonec nechali zničit a při žádosti o obnovu řízení nebylo možné nic zkoumat.
Ke zničení došlo přes řadu podaných žádostí o jejich zachování a krátce předtím, než je měli zkoumat zahraniční odborníci. Přednosta ústavu Igor Dvořáček to vysvětlil tím, že v Ostravě mají příliš malý sklad.
A stále setrvával na dřívějším stanovisku: „Stále jsem stejně jako jiní znalci přesvědčený, že Petr Kramný vraždil elektřinou. Pochybnosti vyvolávají laici, kteří nemají dost informací,“ vzkázal a na kritiky rozesílal žaloby.
„Laické tvrzení typu, že na fotkách vypadala rodina tak šťastně, opravdu neobstojí,“ vykládal. On sám za nejpřesvědčivější důkaz považuje posmrtné skvrny na tělech, které dokládají, že s nimi bylo hýbáno. Dodejme, že „výbled“ na těle Moniky Kramné se jako důkaz objevil až více než dva roky po její smrti, v situaci, kdy další důkazy obžaloby byly intenzivně zpochybňovány.
Že byly vzorky zničeny je podle něj jedno, protože všichni odborníci by v budoucnu stejně museli dojít ke stejnému závěru, jako jeho tým.
Naopak znalci, kteří podporovali Kramného verzi, byli roky taháni nejen před kárné orgány, ale i před trestní soudy.
Pochybnosti vzbudily i manipulace s odposlechy Petra Kramného, které byly považované za klíčový důkaz. V přepisech se objevily výroky, které originální nahrávky neobsahovaly, ale když se to zjistilo, soudy k tomu už nepřihlížely.
V roce 2018 Kramný a jeho právnička na základě nových důkazů usilovali o obnovu řízení, což soudkyně Gillová smetla, mimo jiné na základě přezkumu posudku, který na napadený revizní posudek docenta Františka Vorla psal docent František Vorel.
Podporu mu vyjádřilo několik lidí a skupin, zabývajících se stavem české justice, jako je spolek Šalamoun. Ten dlouhodobě upozorňuje, že tak, jak to popisují soudy, se vražda ani stát nemůže. Upozorňuje také třeba na to, že soudy nikdy nevyslechly egyptského specialistu, který byl na místě hned po činu a došel ke zcela opačným závěrům. Jeho prestiž je českými soudy neustále zpochybňována, ačkoliv jde o absolventa britských škol, který dosáhl akademické hodnosti profesora.
„Česká strana ho nikdy nevyslechne, přitom dnes jsou výslechy na dálku zcela normální,“ podotýká k tomu pro ParlamentníListy.cz Václav Peričevič ze spolku Šalamoun.
O porušení práva ze strany soudkyně Gillové psal web Česká justice, a o věc se začal zajímat i český europoslanec Tomáš Zdechovský. Ten již v roce 2020 vystoupil v médiích s kategorických prohlášením, že Kramný nevraždil.
O osud vězně se europoslanec intenzivně zajímá. „S Petrem Kramným jsem v pravidelném kontaktu, několikrát jsem ho osobně navštívil a za ty roky, co se o případ zajímám, jsme si vyměnili několik dopisů. Po pečlivém prostudování případu jsem přesvědčen, že by měl Petr Kramný dostat šanci na nový proces, protože existuje celá řada neuvěřitelných nesrovnalostí, které vrhají na definitivní rozhodnutí českých soudů špatné světlo,“ říká pro ParlamentníListy.cz.
Na základě svých zjištění je Zdechovský přesvědčen, že Kramný svou ženu a dceru nezabil a potvrzuje to i řada českých expertů.
„Mnohé nasvědčuje tomu, že může jít o jedno z největších selhání české justice v našich novodobých dějinách,“ obává se poslanec EP.
Dopis z vězení: Zbyla jenom víra
ParlamentníListy.cz získaly rukou psaný dopis, který mu Kramný nedávno poslal. V jeho závěru poznamenává, že z celého života už mu zbyla jenom víra. A toto slovo podtrhl.
Bylo to v reakci na zamítavé stanovisko Ústavního soudu. „Samozřejmě Kramného velmi zklamalo, což je patrné z posledního dopisu, který jsem od něj obdržel. Ale ještě se nevzdává,“ říká Zdechovský.
Největší nadějí se teď zdá Evropský soud pro lidská práva. Zde však velmi rychle ubíhá čas ke lhůtě, ve které je stížnost možno podat.
Zájem ESLP by mohl nasvítit poměry v české justici. Podle Václava Peričeviče ze spolku Šalamoun je z posledních rozhodnutí včetně nálezu ÚS zřejmé, že tady už vůbec nejde o spravedlivé posouzení, ale o to, aby byl ochráněn systém české justice. Pokud by se totiž zjistilo, že i přes zájem médií nechala deset let sedět nevinného člověka, byla by to šílená rána její důvěryhodnosti.
„Podle nás je to jeden z největších justičních zločinů moderní doby,“ říká pro ParlamentníListy.cz Peričevič. Na oltář důvěryhodnosti justice, která se bojí přiznat selhání, tak má být položen člověk, který má strávit ve vězení 28 let.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo