Film, o kterém se myslelo, že se nedochoval, vznikl v době, kdy StB chtěla natočit Toufarovo doznání. Celá událost se odehrála v noci na 24. února 1950. Kostel v Číhošti obšancuje StB a snaží se Toufara donutit k přiznání, že pohyb oltářního křídla vytvořil pomocí táhel. Pohyb kříže je dosud nevysvětlenou záhadou. Totalitní režim v tom však spatřoval důvod k útoku na katolickou církev.

Původní text ZDE.

Podle Doležala chtěli tuto noc vyšetřovatelé využít situace, kdy po téměř měsíčním mučení při výsleších měli dojem, že Toufar řekne pravdu, neboť je vyčerpaný a na hranici života a smrti. Film, který byl tu noc natáčen, měl být použit v zinscenovaném procesu s ním i dalšími kněžími. 

„Je to nesmírně surový důkaz, jak totalitní režim sešrotoval nevinného člověka. Ve filmu ani nezamaskovali jeho dezolátní stav. Obličej je plný otoků a modřin, připomíná vyděšené zvíře zahnané ke zdi,“ uvedl Doležal. Toufar skutečně na videu působí jako hadrová panenka, natáčení se tak nedaří tak, jak by si Státní bezpečnost představovala. Toufar totiž nemůže hýbat rukama, takže nemůže vzít ani za připravená táhla na kříž. 

O den později Toufar v Praze umírá poté, co mu praskl žaludeční vřed.