Válka na Ukrajině pokračuje a Ukrajinci a Rusové si na počátku roku, konkrétně 3. ledna, vyměnili válečné zajatce. Podle washingtonského Institutu pro studium války šlo o dosud největší výměnu válečných zajatců ve válce a první oficiální výměnu válečných zajatců od srpna 2023. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se vrátilo přes 200 ukrajinských vojáků a civilistů. Šlo prý už o 49. výměnu zajatců mezi oběma válčícími stranami. Mezi navrátilci se nacházeli i lidé z Mariupolu, což znamená, že šlo o lidi, kteří byli v ruském zajetí takřka 2 roky. Tuto výměnu zajatců prý pomohly v roli prostředníků zprostředkovat Spojené arabské emiráty. Ruští prováleční blogeři ocenili ruské ministerstvo obrany, že se mu podařilo získat více navrátilců, než museli odevzdat na Ukrajinu. Institut konstatoval, že se Rusové touto výměnou zajatců snaží zlepšit svůj mezinárodní obraz a tváří se jako subjekt mezinárodní politiky, jehož lze respektovat, neboť dodržuje základní humanitární standardy.

BBC k výměně uvedla, že na Ukrajinu se vrátilo 230 zajatců, zatímco do Ruska ještě o 18 víc. Na Ukrajinu se podle britského veřejnoprávního média vrátilo i 7 vojáků, kteří před mnoha měsíci pobývali i na dnes již slavném Hadím ostrově v Černém moři.

ISW upozornil, že Rusové začali ukrajinské válečné zajatce využívat jako živé štíty při útocích na ukrajinské pozice, což je v rozporu se Ženevskou konvencí.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal na počátku tohoto roku upozornil, že je odhodlán šestinásobně posílit kapacity ukrajinského obranného průmyslu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci roku 2023 oznámil, že ukrajinská vojenská průmyslová základna dokázala trojnásobně zesílit ve srovnání s rokem 2022.

Šmyhal uvedl, že ukrajinská vláda vyčlenila více než 760 miliard hřiven (zhruba 20 miliard USD) na platby vojenskému personálu a více než 265 miliard hřiven (zhruba 7 miliard USD) na nákup, výrobu a opravy zbraní v roce 2024.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba 3. ledna oznámil, že Rada NATO-Ukrajina (NUC) uspořádá mimořádné zasedání v reakci na nedávné masové letecké útoky Ruska proti Ukrajině. Kuleba označil nadcházející schůzku za „znamení euroatlantické jednoty tváří v tvář ruskému teroru“ a poznamenal, že posílení ukrajinské protivzdušné obrany bude jedním z klíčových témat schůzky.

Norský ministr obrany Bjørn Arild Gram 3. ledna oznámil, že Norsko poskytuje dvě stíhačky F-16 a 10 instruktorů pro výcvik ukrajinského vojenského personálu v Dánsku. Dánové dávají najevo, ž se jim nelíbí, když Rusové posilují svou přítomnost v Arktidě. Rusové oponují, že v Arktidě jen posilují bezpečnost své země.

„Náčelník ruského generálního štábu armádní generál Valerij Gerasimov 21. prosince 2023 prohlásil, že Rusko rozmístilo své síly do Arktidy ne jako demonstraci vojenské síly, ale aby zajistilo ruský hospodářský rozvoj v regionu,

V této situaci oznámil koordinátor strategické komunikace Národní bezpečnostní rady Bílého domu John Kirby, že dokud Kongres neuvolní další balík peněz pro Ukrajinu, Washington nebude mít už žádné prostředky, které by mohl Ukrajině poskytnout.

„Už jsme poskytli Ukrajině poslední balíček bezpečnostní pomoci, na který máme peníze, těsně před Novým rokem a po Vánocích. A musíme získat podporu Kongresu, abychom v tom mohli pokračovat,“ zdůraznil. Podle Kirbyho při absenci dalších finančních prostředků neexistuje žádný jiný „kouzelný hrnec“, ve kterém by se dala najít podpora pro Ukrajinu. Na Kirbyho slova upozornil server Evropská pravda.

Americký Kongres zatím neschválil další finanční prostředky pro Ukrajinu. 27. prosince Spojené státy oznámily poskytnutí posledního balíčku vojenské pomoci v hodnotě 250 milionů dolarů Ukrajině v roce 2023.