Svobodný svět, tedy Západ, vykládal Fiala. Pak ho potěšil Mitrofanov

V uplynulém týdnu se uskutečnila konference Bezpečná budoucnost, kterou uspořádal předseda vlády Petr Fiala. Setkání vytvořilo prostor pro mezioborovou debatu o aktuálních bezpečnostních hrozbách, o roli obranného průmyslu a o hodnotovém ukotvení české společnosti v době rostoucích globálních výzev.

Předseda vlády Petr Fiala ve svém úvodním vystoupení oznámil, že jeho tým plánuje v budoucnu uspořádat další tematická setkání, která se budou věnovat klíčovým otázkám veřejné politiky. Podle něj je však potřeba začít právě bezpečností.

Bezpečnost by podle premiéra měla stát mimo každodenní politické spory a měla by být vnímána jako dlouhodobý národní zájem. „Měli bychom se věnovat i takovým palčivým otázkám, jako je bydlení nebo potřebné změny ve školství, ale tím prvním tématem musí být bezpečnost. A je to kvůli aktuální situaci. Bez bezpečnosti není prosperita a nemůžeme se starat o to, jak bude lépe vypadat vzdělávání nebo co uděláme se zdravotnictvím. Bezpečnost je základní úkol státu a také je to téma, kde bychom nejvíce potřebovali shodu nad dlouhodobým národním zájmem, a tu shodu upřednostnili před tou každodenní konfrontací,“ nechal se slyšet předseda vlády.

Petr Fiala ve svém vystoupení zdůraznil, že cílem konference je hledat odpověď na klíčovou otázku dneška – jak si v nejistém světě zajistit bezpečnost. „To je těžší než dřív, protože se mimo jiné ukazuje, že iluze, na které jsme spoléhali, už neplatí. Teprve začínáme všichni v Evropě chápat postupně, co bude vše třeba přehodnotit,“ upozornil.

Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

ODS
předseda vlády

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

„Zaprvé musíme konečně odpovědně vnímat nebezpečí Ruska. Počítat s tímto agresivním režimem, který na východě Evropy rozpoutal válku. Nebyl to blesk z čistého nebe, Rusko dlouhodobě destabilizuje Evropu, ať už vojenskými akcemi – Krym, Gruzie nebo hybridními operacemi. Máme příklady z České republiky – Vrbětice, Voice of Europe. Za tím vším je ambice ruské elity Vladimira Putina obnovit vliv Ruska a obnovit ho v celém prostoru, který ovládal Sovětský svaz.

Druhou klíčovou výzvou podle premiéra Fialy je proměna bezpečnostního systému v Evropě a v rámci Severoatlantické aliance. „Už prostě nemůžeme výhradně spoléhat na vnější záruky Spojených států, které jsme dlouho považovali za samozřejmé. A budeme se prostě muset mnohem víc snažit,“ zaznělo Fialovo varování, že dosavadní zajištění bezpečnosti především díky Spojeným státům už nelze brát jako samozřejmost.

Musíme si vybrat, kam chceme patřit

Petr Fiala připomněl, že bezpečnostní krize, které dnes Evropa čelí, mají dalekosáhlé dopady – nejen na obranu, ale i na zahraniční politiku, na energetiku a na další klíčové oblasti. V jádru těchto změn však podle něj stojí zásadní otázka identity a hodnotového ukotvení České republiky.

„Základní otázka, na kterou si musíme odpovědět, ta je úplně jednoduchá. Jde o to, kým chceme být a kam chceme patřit. Já chci, aby Česká republika byla svobodnou, bezpečnou, odpovědnou, demokratickou zemí, abychom patřili do svobodného světa, tedy na Západ. Občas mě zesměšňují moji političtí soupeři, že to je překonaný problém – Západ, Východ. Ale teď se jasně ukazuje, že to tak není. Vidíme, že linie mezi Západem a Východem je skutečná a že bohužel prochází někde blízko – na dohled od Prahy,“ zdůraznil premiér.

Vyzdvihl Polsko jako příklad země, která se jasně hodnotově a bezpečnostně ukotvila, a naopak kritizoval Maďarsko za prosazování proruských postojů. „Polsko zvolilo cestu sebevědomé evropské země, země, která investuje do budoucnosti, zůstává spolehlivým spojencem v rámci Severoatlantické aliance, a to vše bez ohledu na to, kdo tam zrovna vládne. A na druhé straně máme Orbánovo Maďarsko, které stále častěji prosazuje Putinovu agendu a vydírá tím zbytek Evropy. Z maďarské i z naší vlastní historie víme, že něco takového prostě není možné, že není možné se postavit mezi svobodný a ruský svět a být nějakým mostem, po kterém se chodí tam a zpět, podle toho, kdo nabízí něco levného nebo výhodného. Musíme si prostě vybrat, zda Česká republika zůstane v jednom klubu se západní Evropou a s Polskem, anebo zda se přidá k zemím jako je Maďarsko a tím bude taky pomáhat Moskvě,“ zopakoval Petr Fiala.

Podpora Ukrajiny je podmínkou naší vlastní bezpečnosti

Ministerský předseda jasně zdůraznil, že Česká republika musí jednoznačně stát na straně napadené Ukrajiny. Podle něj jde nejen o solidaritu, ale o přímý zájem České republiky, protože případný pád Ukrajiny by znamenal další výpady směrem na Západ. „Pokud Ukrajina padne, tak se Rusko pak vydá dál – do Pobaltí nebo až k nám. Stát na správné straně také znamená pečovat o partnerství s našimi spojenci, být platným, aktivním členem Severoatlantické aliance a převzít také víc odpovědnosti za sebe a za své okolí. To považuji za imperativy naší současné zahraniční politiky, za podmínky naší bezpečné budoucnosti,“ doplnil Petr Fiala.

Představil několik bodů, které podle něj ukazují, co současná situace prakticky znamená pro Českou republiku. Zvláštní důraz klade na udržení pevného vztahu se Spojenými státy – i v době, kdy se objevují neshody, například kvůli oznámeným clům. „V kontextu oznámení cel ze strany USA to bude znít možná divně. Ale musíme udržet transatlantickou vazbu. Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí krizí. Musíme se na to dívat bez emocí a v dlouhodobé perspektivě,“ poznamenal Petr Fiala.

„Amerika nám minimálně patnáct let dává najevo, že se chce soustředit na jiné problémy, na jiné priority. Vztahy s USA – přes to, co se teď děje, přes tu rétoriku, přes tu razanci, přes akty, které nemůžeme považovat za přátelské ve vztahu s Amerikou – bychom se měli snažit udržet a rozvíjet. Není v našem zájmu, aby se USA z Evropy stáhly. Není v našem zájmu, aby rezignovaly na hledání mírového řešení na Ukrajině. Tyhle věci krátkodobě ani bez USA nejdou zorganizovat. Proto vztah musíme přenastavit tak, aby byl nadále výhodný pro obě strany,“ podotkl Petr Fiala.

Rusko pro nás zůstává hrozbou, musíme ukázat rozhodnost

Petr Fiala upozornil, že i když Spojené státy dnes mohou vnímat Rusko jako méně naléhavý problém, pro Českou republiku a pro náš region zůstává tato hrozba stále stejná. Podle něho musíme aktivně přispívat k odstrašení a být připraveni bránit svou svrchovanost. „Rusko je dnes v mezinárodním kontextu – a dávají nám to Američané nebo Spojené státy najevo – menší problém, ale pro nás zůstává ten problém pořád stejný. Takže je na nás, abychom odstrašovali, abychom omezili ten odvěký instinkt Ruska ovlivňovat nás a zabírat naše území. Věřím, že když ukážeme rozhodnost, když ukážeme odpovědnost, tak to transatlantické partnerství přetrvá a všichni z té krize vyjdeme silnější. Za Českou republiku ty potřebné kroky děláme – zvyšujeme výdaje na obranu, uzavřeli jsme se Spojenými státy smlouvu DCA a aktivně přispíváme k obraně východního křídla Severoatlantické aliance,“ dodal premiér.

Vedle jiného Petr Fiala upozornil, že Západ – včetně České republiky – má k dispozici mnohem větší potenciál, než si sám často připouští. Podle něj je klíčová především mentální změna a zbavení se historicky zakořeněného strachu z ruské moci. „Je to mentální změna. Toto vědomí je velmi důležité. Máme v sobě zakořeněnou představu, že Rusko je mimořádně silný soupeř. Příliš silný. Že musíme hodně brát ohled na jeho cíle a komplexy. Ano, v některých věcech se s Ruskem měřit nemůžeme – má největší jaderný arzenál na světě. Ale jinak Evropa převyšuje Rusko prakticky ve všem. Členské země společně s Británií a Norskem mají čtyřikrát více obyvatel, desetkrát silnější ekonomiky, produktivnější průmysl, převahu ve vědě a v technologiích,“ zmínil předseda vlády s tím, že přesto evropským zemím dosud chyběla vůle se postarat o vlastní bezpečnost.

Proto Petr Fiala vyzývá k větší spolupráci evropských států a k posílení vlastní odolnosti. „Neumíme se domluvit, neumíme pracovat s tím, co máme. Neumíme se dost učit z toho, co se nám nedaří. Musíme být flexibilnější a nesmíme dusit inovační potenciál, který tu je,“ poznamenal.

Zároveň varuje, že Rusko dobře zná slabá místa demokratického světa a cíleně se snaží podkopat jeho vnitřní jednotu. „Rusko si naši společnou sílu velmi dobře uvědomuje, ale zná také naše slabiny. Snaží se, abychom pochybovali a any nás rozdělili právě v těch věcech, ve kterých jsme zranitelní,“ poukázal Petr Fiala, že je důležité si uvědomit, jak je Evropa ve skutečnosti silná.

Podle jeho slov se nyní ukazuje, že evropské státy dokážou pod tlakem reagovat rozhodně a efektivně. Uvedl paralelu s energetickou krizí a poukázal na pozitivní změnu v přístupu k obraně a k bezpečnosti napříč Severoatlantickou aliancí. „Stejně jako v energetické krizi si většina zemí uvědomila vážnost situace, tak se to teď děje v bezpečnosti. Zatímco před dvěma lety na úroveň 2 % HDP na obranu dosáhlo pouze 10 členských států Severoatlantické aliance, dnes je to přes 20. V bezpečnostní spolupráci jsme také věcnější a pragmatičtější,“ řekl Petr Fiala.

Ocenil proto, že mezi většinou členských států Evropské unie dnes panuje shoda v klíčových otázkách bezpečnosti a geopolitické orientace. Výjimkou je podle něj Maďarsko, které se od ostatních 26 zemí často odklání „Těší mě, že v rámci Evropské rady lídrů států Evropské unie panuje jasná shoda v klíčových věcech. Není to shoda 27, ale 26 bez Maďarska. Je tam jasná shoda na pomoci Ukrajině, na zvyšování tlaku na Rusko, na neustupování, dokud nebudeme mít záruky stabilního míru. Pozitivní také je, že vznikají koalice těch, kteří chtějí dělat víc, za účasti mj. i České republiky. Není zvláštní, že v takových momentech ony koalice koordinují silné státy, v tomto případě Francie a Velká Británie. Mne ten leadership těchto zemí v této situaci vůbec nezneklidňuje. Naopak ho vítám. Jsou to dva státy, které mají reálnou sílu. Země, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti. Jsou to evropské jaderné mocnosti,“ poznamenal Petr Fiala.

Základní bezpečnostní garancí je silná ukrajinská armáda

Klíčovým předpokladem pro bezpečnost v Evropě je podle premiéra dosažení míru na Ukrajině. „Bez spravedlivého míru na Ukrajině se nepohneme dál. Mír se nesmí rovnat kapitulaci a nesmí být udělaný jinak než se souhlasem napadené země,“ prohlásil Petr Fiala.

V tomto kontextu se vyjádřil k diskusím o možné mezinárodní mírové misi na Ukrajině a upozornil, že na podobné úvahy je příliš brzy. „Spekuluje se o tom, jestli bude nějaká vojenská mírová mise a jestli se jí zúčastníme. Jenom řeknu, že toto teď není na stole, dokud neznáme podmínky příměří a další kroky. Něco takového zvažovat je předčasné. A není to to nejdůležitější, v tom je také shoda,“ řekl Petr Fiala.

Udržení míru na Ukrajině nebude v první řadě záviset na případné přítomnosti zahraničních jednotek, ale na schopnosti samotné Ukrajiny bránit své území. Právě silná a dobře vyzbrojená ukrajinská armáda představuje podle něj základní bezpečnostní garanci. „Nejenom teď musíme pomáhat Ukrajině a ukrajinské armádě, aby byla silná, dokud probíhají boje, ale musíme to udělat i v době příměří a míru. Protože to je přesně to, co bude představovat rozhodující odstrašující sílu proti dalším ruským agresivním krokům,“ sdělil Petr Fiala.

Zbraně a peníze určují, kdo bude mít vliv na budoucnost

V krizových časech rozhoduje nejen politická vůle, ale především konkrétní kapacity – finanční i vojenské. „Bezpečnou budoucnost zajistí hlavně peníze a zbraně. To se ukazuje teď v těchto kritických časech. Kdo může položit na stůl zbraně a peníze, ten má váhu a může pozitivně měnit budoucnost,“ pokračoval Petr Fiala.

Zdůraznil, že Česko nyní plní svůj alianční závazek na rozdíl od minulých vlád, a to i navzdory složité situaci. „My jsme prosadili zákon, který garantuje každoroční výdaj na obranu ve výši 2 %. Od loňska plníme alianční závazek. Na rozdíl od předcházejících vlád jsme to zvládli za pouhé tři roky – navzdory velice složitým mezinárodním i ekonomickým podmínkám,“ připomněl premiér.

Naznačil, že Severoatlantická aliance může už na blížícím se summitu v Haagu přijmout ještě ambicióznější obranné cíle. Česká republika podle něj na tuto možnost reaguje proaktivně – vládní rozhodnutí počítá s výrazným navýšením obranných výdajů v příštích letech. „Proto se moje vláda už dopředu rozhodla svůj závazek navýšit. Přijali jsme rozhodnutí, které znamená, že do roku 2030 dosáhneme hranice 3 % HDP – a to tak, aby byly prostředky rozloženy v čase a vydávány smysluplně, efektivně a podle reálných aktuálních potřeb a kapacit naší armády,“ sdělil Petr Fiala.

Bezpečnost není zadarmo, ale je to investice, která se vrací

Premiér Fiala své vystoupení zakončil výzvou k realistickému pohledu na obranné výdaje. „Je potřeba si uvědomit, že bezpečnost není zadarmo – ale že se nám vyplatí. Vyšší bezpečnost, vyšší výdaje na obranu budou znamenat pomalejší snižování dluhu veřejných financí, ale my bychom tyto peníze neměli vnímat čistě jako výdaje, které budou jinde chybět. Měli bychom je chápat jako příležitost pro naši ekonomiku, pro české firmy, příležitost pro naše univerzity. Investice do vyspělých obranných systémů se ekonomice vrátí. Některé analýzy hovoří až o trojnásobné návratnosti,“ řekl premiér Petr Fiala.

Tereza Matějčková: Vláda vytváří jednostranný diskurz o dezinformacích

Na mezioborové konferenci Bezpečná budoucnost, kde vystupovali mj. premiér Fiala, Tomáš Pojar nebo vládní propagandista Mitrofanov, zaznělo i průlomové vystoupení filozofky Terezy Matějčkové z Echo24, které naředilo ideologickou jednotu vystupujících. Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) zveřejnila k jejímu vystoupení komentář bezpečnostního analytika Jana Schneidera.

Matějčková mj. „odhalila vládní modus operandi, který obecně nazvala jednostranným diskurzem o dezinformacích. Je založený na omezené diskusi o problému, a to pouze od okamžiku, jaký se hodí manipulátorovi, který ví, že kdyby připustil i jiný pohled, resp. zkoumání kořenů problému, prohrál by.“

„Časopis Nature publikoval zjištění, že činnost tzv. trollích farem byla pozoruhodně neúčinná, neboť 70 % jejich produkce směřovalo k 1 % uživatelů, které však nemusely přesvědčovat, protože ti již byli tím směrem předem příznivě nakloněni, nebo si tu produkci trollích farem dokonce sami vyhledali.“... „Chtít něco silou mocí ovlivnit nemá automaticky za výsledek, že se to povede, protože významnou roli hraje příliš mnoho proměnných. Společnost, má-li být svobodná, musí lidem dopřát svobodné rozhodnutí, byť by bylo chybné.“

„Rusko přeceňujeme v tom smyslu, že zveličujeme účinek ruských trollích farem, a podceňujeme sami sebe... Když se takto militantně postavíme k ‚boji‘ s dezinformacemi, můžeme udělat nepřátele i z lidí, kteří jimi nebyli, protože se s nimi urážlivě bavíme jako s méněcennými. Úkolem institucí není vyžadovat důvěru ani hledat dezinformátory, ale stát se hodnými důvěry tak, aby co nejméně lidí mělo potřebu stvrzovat si své názory vyhledáváním zavádějících informací.“

Mitrofanov: Největší hrozbou je, že Evropu rozloží zevnitř její vlastní voliči

Součástí konference byla také panelová diskuse, ve které vystoupil novinář a komentátor Alexandr Mitrofanov.

V ní se Mitrofanov věnoval otázce, zda Evropa – a zejména její obyvatelé – skutečně vnímají Rusko jako vážnou hrozbu. „Důležitější bude, aby to, čím je dnešní Rusko, pochopilo co nejvíce voličů. Tady situace není zoufalá, ale také není dobrá. Nemusíme chodit někam daleko do zahraničí – stačí Česká republika, stačí reakce současné parlamentní opozice na pozvání Petra Fialy ohledně jednání o bezpečnosti. Stačí to, co dělají, jak mluví se svými příznivci, se svými voliči – to je přesně to.“

Dále upozornil, že ruský vliv na Evropu nemusí být realizován jen přímou vojenskou silou, ale především skrze informační a politické ovlivňování voličů, kteří pak demokraticky vynesou k moci proruské síly. „Existuje dlouhodobá, velmi dobře promyšlená, propracovaná a udržovaná koncepce – míněno koncepce ruská – jak si podřídit Evropu. Nemusí sem zrovna přijet žádný ruský tank, i když s tím se také počítá v určité chvíli. Pokud by k tomu došlo, stačí, když se Evropa chytře rozloží zevnitř. Prostřednictvím demokratických institutů a především voličů, kteří jdou k volbám, volí podle toho, jak smýšlejí – klidně mohou zvolit politiky, kteří buď jsou přímo spojení s Ruskem a pracují v jeho žoldu, nebo kteří reaktivně nahrávají ruským snahám mít dominanci v těch zemích, které kdysi dávno ovládal Sovětský svaz,“ upozornil novinář.

Připojil proto varování před možným vývojem po nadcházejících volbách: „Vidím poměrně dost zásadní pokrok u politiků v Evropě, nevidím zásadní pokrok u voličů. To znamená, že po řadě dalších evropských voleb se můžeme – neříkám, že musíme – včetně voleb českých například, ocitnout v situaci, kdy zcela demokraticky přijdou k moci v těchto zemích politici, kteří budou jedna ruka s Putinem,“ doplnil Mitrofanov.

Pokud se k moci dostanou politici s opačným programem, čeká nás cesta k nové normalizaci

Alexandr Mitrofanov upozornil na riziko, které podle něj představují někteří politici ucházející se o moc v České republice. Zmínil, že jejich programy mohou být v přímém rozporu se strategickým směřováním země a s hodnotami, na kterých je demokratický stát postaven. „Myslím si, že je důležité opakovat, jak budou klíčové podzimní volby do Parlamentu České republiky, protože výsledek, který se občas zřetelně rýsuje z průzkumů veřejného mínění – ne že je děsivý – ale podobný výsledek, kdyby opanovali stát politici s opačným programem, to je cesta České republiky do otroctví. Je to prošlapaná cestička k nové normalizaci,“ vyjádřil svůj názor Mitrofanov.

Musíme si přiznat negativní dopady a hledat v nich potenciál pro změnu

Mitrofanov ve svém vystoupení upozornil na změnu, jež nastává ve společenském vnímání bezpečnostních a geopolitických hrozeb. Zatímco dříve podle něj panovala představa, že vnější události přinesou převážně neutrální nebo pozitivní dopady, dnes si společnost začíná uvědomovat, že realita může být jiná – a že právě tato změna přístupu může vést k důležitému obratu. „Chtěl bych říct, že v tom je určité jádro pudla. Naše společnost byla zvyklá minimálně po několik desetiletí žít s představou, že dopady budou převážně pozitivní nebo neutrální. Teď přišla doba, kde těch negativních dopadů zvenčí bude velké množství,“ upozornil Mitrofanov.

A navázal na úvodní projev Petra Fialy, který hovořil o tom, jak lze i z krizové situace vytěžit pozitivní politický i ekonomický kapitál. „Myslím si, že jednou z podmínek toho, aby se společnost změnila, je, že lidé – co největší množství lidí, občanů – si uvědomí, v čem jsou ty negativní dopady, jaké jsou příčiny těch negativních dopadů a jak lze z těch negativních dopadů při jejich vědomí udělat něco pozitivního,“ podotkl Mitrofanov.

Předseda vlády Petr Fiala vyzdvihl Alexandra Mitrofanova jako zkušeného a respektovaného novináře, jenž se dlouhodobě specializuje na politiku a vývoj v Rusku, že Mitrofanovovy analýzy často odhalují hlubší souvislosti globálních událostí a připomněl, že je držitelem řady novinářských ocenění. Na závěr vyjádřil potěšení z jeho vystoupení a z příspěvku do diskuse.