Odblokování peněz bylo ze strany EU podmíněné splněním sedmnácti opatření. Mezi nimi bylo zavedení protikorupčních zákonů a zákonů o střetu zájmů.
Maďarsko navíc čelí ztrátě jednoho milionu eur denně z fondů EU kvůli nezákonnému zacházení s žadateli o azyl. Tyto ztráty představují do konce tohoto roku až 200 milionů eur. K tomu je nutné připočítat také pokutu ve výši 200 milionů eur, kterou Maďarsku v létě udělil Evropský soudní dvůr.
Celkem zůstává pro zemi zablokováno dvanáct miliard eur z postpandemických fondů obnovy a dalších zdrojů EU.
„Maďarská vláda splnila všechny podmínky potřebné pro přístup ke všem fondům EU,“ napsal k tomu maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka. „Brusel chce odebrat prostředky, na které má Maďarsko a maďarský lid nárok, kvůli jeho politické agendě. Maďarsko ale neztratí ani eurocent, dokud bude mít vlasteneckou a suverénní vládu,“ napsal na síti X Bóka.
Podle Bóky rozhodně není dobojováno. „Maďarská vláda tvrdě bojovala o získání přístupu k fondům EU v hodnotě již více než dvanáct miliard eur. Maďarsko patří v oblasti vyplácení těchto prostředků mezi členské státy s největším pokrokem. Maďarsko využije všechny právní a politické nástroje, které má k dispozici, aby získalo přístup ke zbytku svých fondů EU,“ napsal ministr.
The Hungarian government has met all conditions required to access all EU funds.
— Bóka János (@JanosBoka_HU) December 31, 2024
Brussels wants to take away the funds that Hungary and the Hungarian people are entitled to because of its political agenda. But Hungary will not lose a single euro cent as long as it has a… pic.twitter.com/nXxsFWpEr3
Zmrazení fondů se propisuje do hospodářské situace Maďarska, které muselo sáhnout k výraznému zadlužování státní kasy, informuje Financial Times.
To přispívá k politickému napětí v zemi, kdy stranu Fidesz premiéra Viktora Orbána po deseti letech dominance předstihla v průzkumech Konzervativní strana vedená Peterem Magyarem. Ten slíbil, že pokud vyhraje, odblokuje financování z EU. Volby se mají konat v roce 2026.
Deník připomíná, že Maďarsko vykazuje hospodářský růst hluboce pod průměrem Evropské unie. Navíc hospodaří s deficitem v poměru k HDP, který je jedním z nejvyšších v Unii.
Maďarská ekonomika se podle Financial Times propadla ve třetím čtvrtletí o 0,7 % a jednalo se o druhý pokles v řadě. Je to přičítané slabé poptávce v automobilovém, farmaceutickém a elektronickém průmyslu, které jsou pro Maďarsko klíčové.
Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v polovině prosince podle deníku uvedl, že je „velmi obtížné“ nevykládat si stažení finančních prostředků jako „politické tlaky“, a dodal, že Budapešť podnikne kroky k „nápravě této diskriminační situace“.
Ze strany Maďarska zaznívá požadavek na kompenzaci za červnový rozsudek Evropského soudního dvoru, který chce ze státní kasy Maďarska odkrojit dalších 200 milionů eur.
„Maďarsko o fondy EU nepřijde. V Bruselu máme peníze, které nám chtějí vzít, ale my je ochráníme,“ napsal k tématu maďarský premiér Viktor Orbán.
I proto, uvažuje Financial Times, se maďarský premiér Viktor Orbán snaží rozvíjet obchodní vztahy jak s Čínou, tak s USA Donalda Trumpa. Tuto svou politiku Orbán nazval „ekonomickou neutralitou“. A tato politika se Orbánovi očividně daří. Od roku 2022 do země přilákal více než čtvrtinu všech investic, které Čína v Evropě provádí. Čína v zemi staví například továrny na elektromobily a baterie. Podle Financial Times bude pro Orbána velmi složité vybalancovat podporu Číny i Donalda Trumpa, protože Trump chce podle deníku čínský vliv ve světě osekat na kost.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marian Kučera