Tomáš Fürst vystudoval matematické modelování na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, momentálně pracuje na Katedře matematické analýzy a aplikací matematiky Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se také zpracováním dat a strojovým učením. Je pevnou součástí Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS), odborného sdružení specialistů, kteří od počátku covidových opatření polemizovali na odborné úrovni s drtivě převažujícím přístupem k řešení.
Seznam Zprávy publikovaly rozhovor s demografkou Jitkou Slabou, která působí i v institutu SYRI. Rozhovor publikovaly pod odvážným titulkem Dětí se narodilo méně. Lze v tom ale vidět i pozitiva, říká odbornice. Jaká pozitiva to mou být? Například to, že když je méně dětí, uvolní se tak do budoucna místa ve školách a školkách. Byla v rozhovoru zmínka o očkování proti covidu? Nikoliv.
„Jitka Slabá v rozhovoru říká, že vlastně není jasné, proč k tomu došlo. To je docela posun od minulosti, kdy české demografky bez uzardění tvrdily, že pokles je zcela vysvětlen změnami v demografickém složení populace a zejména tím, že rok 2021 byl z hlediska plodnosti rekordní. České ženy si tedy nějaké děti ,předrodily‘, a proto je v následujících letech pozorován pokles,“ napsal k tomu Tomáš Fürst.
Ale to vyvrací poukázáním na text kolegy ze SMIS Ondřeje Vencálka, který poukazuje na sčítání lidí, domů a bytů roku 2021. Vencálek dokládá, že počet žen v plodném období se ze strany státu odhaduje. A při sčítání dojde k faktickému zjištění, nakolik se stát v odhadech mýlil. Před rokem 2021 se mýlil o 3,5 %. Výsledek tak opticky zvýšil porodnost, ale k faktickému zvýšení porodnosti nedošlo. „V letech bezprostředně předcházejících byl odhad počtu žen v reprodukčním věku mírně nadhodnocen, a úhrnná plodnost tedy byla mírně podhodnocena,“ napsal k tomu Vencálek. Z toho plyne, že ženy si v roce 2021 děti „nepředrodily“. „Již několikrát jsem projevil údiv nad tím, že profesorkám, doktorkám a docentkám demografie nebylo divné, že se ‚rekordní plodnost‘ roku 2021 nijak neodrazila v počtu narozených dětí. Inu, logika je z hlediska moderní vědy zřejmě buržoazním přežitkem,“ napsal s ironií Tomáš Fürst.
Na tvrdých číslech pak čteme údaje, že od roku 2006 se v České republice narodilo ročně vždy dalece přes sto tisíc dětí. V roce 2023, v prvním pocovidovém roce, se narodilo 92 tisíc dětí. Tedy přišlo skokové snížení porodnosti o 10 %.
Demografky a socioložky ze SYRI za vydatné podpory médií marně pátrají po důvodech citelně snížené porodnosti, Tomáš Fürst ukazuje data, která získal na základě zákona o přístupu k informacím z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). A předložil výsledky. „V první polovině roku 2021 očkované matky počaly dramaticky méně těhotenství, než by odpovídalo jejich zlomku v populaci. Ovšem i poté, co se podíl očkovaných žen v plodném věku koncem roku 2021 stabilizoval někde kolem 2/3, byl počet vzniklých těhotenství u očkovaných žen výrazně nižší než u žen neočkovaných,“ dokládá matematik na údajích z ÚZIS.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Marian Kučera