S koncem svého prezidentského mandátu očekává Zuzana Čaputová i úlevu: „Doufám, že to bude úleva, především úleva od zodpovědnosti, kterou máte v této pozici permanentně. Velmi se těším na volný čas,“ uvedla hlava státu, které mandát končí v červnu.
Chybět jí budou ale lidé a výjimečná setkání, která zažila na Slovensku. „To je to, co mě drží a co mi dává naději. Také krásná setkání s mnoha zajímavými lídry ze zahraničí, s mým týmem, který je skvělý. To jsou věci, na které budu velmi ráda vzpomínat,“ zmínila Čaputová v rozhovoru pro Českou televizi.
Podle svých slov neodchází „zlomená“ a věří, že bude ještě „užitečná“. „Doufám, že si budu moci dopřát čas na to, na co jsem během těch pěti let čas neměla. Velmi potřebuji vypnout. A jak už jsem několikrát říkala, svoji budoucnost nevidím v politickém či veřejném prostoru. Možná to bude spíš akademická sféra. Někde, kde budu moci poodstoupit od té životní zkušenosti, kterou jsem zažila. Trochu ji zreflektovat.“
Na dotaz, zda splnila úspěšně svou misi, Čaputová dodala: „Do jisté míry. Je to těžké, protože jste v této funkci, s těmito povinnostmi a zodpovědností součástí širšího snažení, které jde někdy v souladu s vámi, někdy proti vám. Minimálně ten pocit, že jsem se snažila dělat vše, co bylo v mých silách, cítit budu,“ míní.
Pokud jde o důvěru lidí, to byla pro Čaputovou problémová oblast. „Různé instituce mají různou míru důvěry. Myslím si, že krize, které jsme v této oblasti měli nejen my na Slovensku, k důvěře lidí moc neprospěly. Na Slovensku k tomu musíme přičíst střídání vlád,“ uvedla.
Pět let v úřadu hodnotí jako velmi osobitou zkušenost o Slovensku a se Slovenskem. „Z prezidentské pozice máte možnost poznat zemi trochu jinak než předtím z jiné profese. Setkala jsem se s množstvím úžasných lidí a seznámila jsem se s oblastmi, s nimiž jsem do té doby neměla důvod docházet do takového hlubokého kontaktu. Těch pět let mi dalo velmi specifický vhled do různých oblastí a hlavně množství skvělých setkání s úžasnými lidmi,“ pokračovala Zuzana Čaputová. Následně prezidentka zmínila, že ona sama se Slovensku snažila a stále snaží přinést jiný způsob výkonu politiky, který je založený na věcnosti, neútočení, lidskosti, empatii a slušnosti.
„Snažila jsem se odevzdat maximum. Když to porovnáme s mandáty v minulosti, možná pět roků v tomto kontextu, prostředí a období by vydalo za dva až tři mandáty. Rozumím, respektuji, že ten pohled může být jiný, ale nejsme v kůži toho druhého, abychom to dokázali posoudit ve všech osobních rovinách, které musíte zohlednit,“ bilancovala Čaputová.
Především poslední měsíce před koncem mandátu byly pro Čaputovou zajímavé a náročné. „Nejkritičtějším bodem pro celou společnost byl atentát na premiéra Roberta Fica. Bylo to přesně měsíc před koncem mého mandátu. Je to tragická událost a samozřejmě i rána pro společnost, útok na demokracii,“ řekla.
„Velmi jsem si přála, abychom tu tragédii pochopili, její odkaz. Abychom se nevraceli do bodu, v kterém jsme byli předtím z hlediska rétoriky. Musím říct, že opravdu, pokud jde o osobní útoky, dehumanizaci, že tam naštěstí v drtivé většině projevů politiků nejsme. Kéž by to mělo tendenci, že se to bude zlepšovat. Protože i když došlo k tragickému zranění v tomto případě a je to nepříjemné, ale nedošlo k tomu nejhoršímu. Velmi si přeji, aby pokud bychom si nevyslechli tento odkaz, nedošlo k něčemu horšímu,“ podotkla Čaputová.
Poukázala také na prezidentské volby, kde se opětovně vyskytovaly narativy, které využívaly lidský strach z války, posílání vojáků na Ukrajinu. „Toto jsou faktory, které se v posledním období staly součástí nejen reality na Slovensku, ale viděli jsme je i v českých prezidentských volbách,“ poukázala Zuzana Čaputová.
Během mandátu Zuzany Čaputové se na Slovensku vystřídalo pět vlád, to podle ní mohlo vést k frustraci, ke zklamání, k obavám, k různým emocím a k touze po klidu, pokoji, pořádku, které mohly vyústit do některých rozhodnutí ve volbách.
Uvedla také, že by žádné své dosavadní rozhodnutí ve funkci prezidentky neměnila: „Když se podívám zpět, nepamatuji si rozhodnutí, kterého bych litovala z hlediska toho, že jsem nebyla věrná svým hodnotám nebo že jsem se nesnažila chránit ústavní principy. V té informační disproporci, ve které žijeme, kde vám algoritmy sociálních sítí lež otočí milionkrát rychleji než pravdivé, častokrát ještě složitější svým obsahem, poselství a rozhodnutí,“ řekla a pouze uvedla, že některé věci měly být možná ještě důsledněji vysvětlované.
Poukázala také na to, že Slovensko má, co se týče důvěry v dezinfomace, jedny z největších čísel v rámci všech zemí Evropské unie. „Záplava dezinformací tu byla a poměrně stále je obrovská. Toto byl efekt, který mohl napomoci tomu, že ta společnost čelí fragmentaci. A to, co mě na tom mrzí asi úplně nejvíc, je to, že je přirozené, že máme rozdílné názory. To, co vyskakuje v průzkumech veřejného mínění poměrně vysoko, je strach lidí ze sebe navzájem. A to není dobrá zpráva. Kdyby se nám toto podařilo překonat... Máme rozdílné názory, ale prosím, nebojme se jeden druhého, kolegů v práci, v rámci rodiny. To je nepříjemné, to je nebezpečné, potřebujeme spolu žít a komunikovat, důvěřovat si a fungovat tu společně,“ uvedla prezidentka.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.