Volby ve spolkové zemi Hesensko mohly podle mnohých přinést zemětřesení na německé politické scéně a před několika desítkami minut již přišel první signál, že tomu tak opravdu bude. Kancléřka dnes odpoledne oznámila při setkání se stranickými špičkami CDU, že je připravena se vzdát své avizované kandidatury na šéfku strany. Merkelová přitom svůj úmysl znovu kandidovat oznámila jen před několika málo týdny.

Jenže od té doby přišlo fiasko sesterské CSU v Bavorsku a včera další debakl v Hesensku, kde tentokrát propadly CDU a SPD. Obě strany ztratily dohromady přes dvacet procent, a dosáhly tak nejhoršího výsledku ve své novodobé historii. Jak referují německá média, Merkelová patrně dá k dispozici svoji funkci předsedkyně CDU, ale chtěla by i nadále zůstat v čele německé vlády. Je zřejmé, že to je začátek jejího postupného stahování z německé politiky.

Merkelová převzala otěže CDU po Helmutu Kohlovi v roce 2000 a o pět let později se stala také kancléřkou. Politologové její éru hodnotí jako stabilní a spolehlivou. Mnozí ale poukazují na fakt, že CDU posunula až příliš do středu. Její úspěšná kariéra se začala hroutit před třemi roky, kdy rozhodla o otevření hranic více než jednomu milionu migrantů z Blízkého východu. V zemi došlo k několika teroristickým útokům a zvýšil se počet sexuálně motivovaných útoků, za které nesli odpovědnost migranti.

Německou veřejnost pobouřilo také několik případů vražd. Zejména znásilnění a utopení německé studentky medicíny z Freiburgu Marie Ladenburgerové vzbudilo mnoho otázek nad tím, jestli má země migraci ještě stále pod kontrolou. Nejenom v případě vraha této dívky se ukázalo, že příchozí migranti často lžou o svém věku a mnozí další zneužívají štědrého sociálního systému země. Jako například strůjce teroristického útoku z prosince 2016 Anis Amri, který pobíral dávky na několik svých identit.

Kromě zhoršení bezpečnostní situace a ztráty důvěry ve vládu za éry Merkelové pronikl do politického systému další subjekt, když byla v roce 2013 zřízena Alternativa pro Německo. Naposledy získala 13 % právě v Hesensku, a působí tak momentálně ve všech šestnácti spolkových zemích. Loni na podzim potom AfD uspěla i v parlamentních volbách, kde se naopak nedařilo CDU i SPD, která dosáhla svého nejhoršího poválečného výsledku.

Buď jak buď, pokud Merkelová splní své slovo a na prosincovém stranickém kongresu opravdu kandidovat nebude, už nyní se veřejně přihlásil její možný následovník. Bývalý vůdce konzervativního bloku v Bundestagu Friedrich Merz veřejně oznámil, že hodlá kandidovat. Další pravděpodobnou uchazečkou o nástupnictví po Merkelové bude také bývalá premiérka Sárska Annegret Krampová- Kerrenbauerová, která je považována za kancléřčinu příznivkyni. Promluvit by do „souboje“ mohl také mladý konzervativec Jens Spahn.