Jak Faraj prozradil v exkluzivním rozhovoru pro britský deník, Islámský stát plánuje posílit své pozice v Saúdské Arábii, Egyptě, Libyi a Tunisku. „Máme spící agenty po celém světě a jejich počet stále roste,“ hrozí bojovník, který se pohybuje v severovýchodní Sýrii. Velitelé Islámského státu od počátku svým vojákům tvrdí, že i když v Sýrii náhodou nezvítězí, neznamená to zdaleka konec Islámského státu. „Zpočátku jsem myslel, že nás tím jen chtějí motivovat. Pak jsem ale zjistil, že nejde jen o plané řeči.“

Vůdci Islámského státu podle Faraje téměř od začátku konfliktu v Sýrii podnikají praktické kroky, v důsledku kterých zřizují své základny po celém světě. Dnes už pouze bývalý bojovník Islámského státu také poukazuje na propojení mezi ISIS a Tureckem, o kterém se v západních médiích často spekuluje. „Turecko nás podporovalo skutečně hodně. V létě loňského roku jsem byl v Tal Abyadu a tenkrát jsme obdrželi spoustu zbraní přes hranice s Tureckem. Pohraniční stráže proti tomu nepodnikly vůbec nic,“ říká Faraj a potvrzuje tak četná obvinění Kurdů.

Celý text v angličtině najdete ZDE.

Samotný Faraj je sunnitský Arab a je kritický vůči tureckému prezidentu Recepu Erdoganovi. Nicméně dodává, že i přesto je Erdogan lepší než většina arabských diktátorů. „Nicméně se podílí na ničení Sýrie, protože jde do konfliktu s tureckými Kurdy a tento konflikt se šíří i přes hranice do Sýrie,“ tvrdí Faraj, který je značně kritický vůči účasti dobrovolníků v syrském konfliktu. „Nejprve je všude vítali, ale potom lidem vadilo, když cizinci zasahovali do jejich životů.“

„Chyby a omyly spáchané dobrovolníky Islámského státu ze zahraničí ISIS syrským obyvatelům značně odcizili. Například lidé v Rakce nelibě nesli, když místní ženu nutil s použitím násilí velitel ze Saúdské Arábie k nošení nikábu. Stejně tak jsem byl rozčílený já, když mě člověk z Tunisu nutil k návštěvě mešity a bil mě holí po zádech,“ stěžuje si Faraj. Zároveň však tvrdí, že podobně odmítavě ale reagovali syrští Kurdové na turecké Kurdy, „kteří prožili celý svůj život ve vojenských táborech a byli příliš tvrdí“.