Think-tank ve svém přehledu zmiňuje Gruzii, v jejímž informačním prostoru prý začíná být kremelská přítomnost více sofistikovaná. Vedle médií, jakožto hlavního nástroje ruské propagandy, začíná být aktivní i řada neziskových organizací a duchovenstvo. Svědčí o tom prý průzkumy veřejného mínění, v nichž roste počet lidí, kteří si myslí, že EU ohrožuje tradiční gruzínské hodnoty.

Na Ukrajině se s ruskou dezinformační kampaní snaží „bojovat“, nicméně některá ukrajinská média prý používají podobné praktiky jako ta pod kontrolou Kremlu. Odpověď Ukrajiny na ruskou dezinformační kampaň je tak dle Evropských hodnot rozpačitá.

Podobně rozpačitě si počíná dle think-tanku i Evropská unie, která se prý nechce zapojit do ruské informační války, a proto založila malou pracovní skupinu, která ale disponuje omezenými kapacitami, rozpočtem i mandátem. „Stratcom se komunikačně zaměřil především na svůj twitterový účet s 5872 uživateli, kteří jej sledují, to se však zdaleka nemůže vyrovnat kremelským médiím, a to i s ohledem na nízkou popularitu Twitteru u ruskojazyčného obyvatelstva,“ míní Evropské hodnoty.

Na západním Balkáně, podobně jako v Gruzii, posiluje kremelská propaganda. Rusko však prý zde navíc soustřeďuje svou pozornost i na finance a aktivně kritizuje sbližování těchto zemí se Západem. Průzkumy veřejného mínění dle think-tanku dokládají, že je ve své snaze úspěšné.

Evropské hodnoty jedním dechem dodávají, že EU je stále pro země západního Balkánu atraktivní. Tomu prý nasvědčuje i to, že země vyhověly požadavkům EU ve věci vydání podezřelých z válečných zločinů jugoslávských válek tribunálu v Haagu nebo že do značné míry nastoupily na cestu reforem a stíhání korupce, což je podmínkou pro zahájení přístupových rozhovorů k Evropské unii.

Plné znění přehledu:

Kremelská kampaň ve východní Evropě

GRUZIE: Kremelská přítomnost v gruzínském informačním prostoru začíná být více sofistikovaná. Média sice zůstávají jejím hlavním nástrojem, linii Kremlu a protiunijní nálady však propaguje i řada NGOs a duchovenstvo. Podle průzkumu roste počet lidí, kteří si myslí, že EU ohrožuje tradiční gruzínské hodnoty. Klasickým příběhem ruských médií je „200 let společné historie, geografická blízkost a převážné ortodoxní vyznání,“ což je prezentováno jako argumenty, proč musí Gruzie zůstat na straně Ruské federace.

UKRAJINA: Odpověď Ukrajiny i Evropské unie na ruskou dezinformační kampaň je rozpačitá. I když na Ukrajině vznikly některé úspěšné projekty jako je Stopfake.org, některá ukrajinská média však používají podobné praktiky jako ta pod kontrolou Kremlu. EU se nechce zapojit do ruské informační války, a proto založila malou pracovní skupinu, která má však pouze omezené kapacity, rozpočet i mandát. I když EU přijala ambiciózní akční plán pro strategickou komunikaci, prozatím hlavní myšlenka týmu propojit podobně smýšlející skupiny má jen omezený dopad. Stratcom se komunikačně zaměřil především na svůj twitterový účet s 5 872 uživateli, kteří jej sledují, to se však zdaleka nemůže vyrovnat kremelským médiím, a to i s ohledem na nízkou popularitu Twitteru u ruskojazyčného obyvatelstva.

ZÁPADNÍ BALKÁN: Západní Balkán měl odjakživa řadu problémů, a proto se nelze divit obávám o jeho destabilizaci. Hlas Ameriky nedávno informoval o tom, že kremelská propaganda, dezinformace, NGOs a kulturní organizace posílily svou zdejší pozici. Rusko zde soustředí svou pozornost i finance a aktivně kritizuje sbližování těchto zemí se Západem. Ruský ministr Lavrov využívá akcí NATO na Balkáně v průběhu 90. let, aby rozdělil zdejší obyvatele v otázce ohledně členství v NATO. Evidentně se mu to daří. Podle nedávného průzkumu IRI si 50 % Srbů myslí, že se země vydává špatnou cestou, a pouze 46 % uvedlo, že podporují členství země v EU.

Článek uvádí, že Sputnik News nedávno tvrdil, že Srbové věří Putinovi více než svým vlastním lídrům a nejraději by vstoupili do ekonomické unie s Ruskem. Russia Today tvrdila, že se západní státy snaží udělat vše proto, aby zabránily referendu o vstupu do NATO v Černé Hoře.

Přes problémy, kterým EU čelí, je však stále pro země západního Balkánu atraktivní. Tomu nasvědčuje i to, že země vyhověly požadavkům EU ve věci vydání podezřelých z válečných zločinů jugoslávských válek tribunálu v Haagu nebo že do značné míry nastoupily na cestu reforem a stíhání korupce, což je podmínkou pro zahájení přístupových rozhovorů ke Společenství.