Čtvrtina respondentů průzkumu CVVM z letošního října souhlasila s názorem, že odsun byl nespravedlivý, ale za minulostí je třeba udělat tlustou čáru. Necelá desetina respondentů byla přesvědčena, že za nespravedlivé vysídlení je třeba se omluvit, a čtyři procenta se vyslovila i pro poskytnutí odškodnění nebo navrácení majetku postiženým.

Názor, že nucený odchod Němců byl spravedlivý, sílí s rostoucím věkem a klesá s posunem po pravolevé škále politické orientace od levice k pravici. Častěji tento postoj zastávají také dotázaní se špatnou životní úrovní vlastní domácnosti, respondenti z malých měst a sympatizanti ČSSD, KSČM a SPD.

Oproti předchozímu průzkumu z listopadu 2016 se současné výsledky příliš neliší. „V delším časovém srovnání ovšem můžeme vidět od roku 2002 jasný trend postupného klesání podílu těch, kteří odsun pokládají za spravedlivý. Zároveň ve stejném období pozorujeme zvyšující se podíl těch, kteří odsun pokládají za nespravedlivý, a to ve všech dotazovaných variantách,“ uvádí CVVM.

Autory průzkumu také zajímal názor Čechů na takzvané Benešovy dekrety, tedy právní normy z let 1940 až 1945, které vydával tehdejší prezident Edvard Beneš. Některé z nich zbavily občany německé a maďarské národnosti československého občanství a vedly k zabavení jejich majetku.

Více než polovina Čechů si podle říjnového průzkumu myslí, že by dekrety měly platit i nadále. Pro jejich zrušení bylo 13 procent dotázaných, zbytek respondentů nevěděl.

„V dlouhodobějším srovnání byl patrný zejména pokles podílu těch, kdo si myslí, že by Benešovy dekrety měly platit i nadále, tento podíl v první polovině minulého desetiletí tvořil zhruba dvoutřetinovou většinu,“ připomínají autoři průzkumu.

Sociologové také zjistili, že zhruba třetina lidí se domnívá, že Benešovy dekrety negativně ovlivňují vztahy s Německem. U ostatních okolních zemí mezi respondenty jednoznačně převládá názor, že dekrety na vztahy s nimi nemají vliv.

Výzkum CVVM se konal od 5. do 20. října. Zapojilo se do něj 1 021 obyvatel ČR ve věku od 15 let.