Zpravodaj stanice ABC Steven Portnoy si dal tu práci a prošel nově zveřejněné vládní dokumenty související s atentátem na prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963. Ve vláknu na platformě X Portnoy upozornil, že obsah většiny dokumentů není ničím novým. Nově odtajněné verze dokumentů však poskytují detaily o špionáži z poloviny 20. století, o jejichž utajení CIA usilovně bojovala.

Portnoy objevil několik klíčových informací v plném znění Schlesingerova memoranda z roku 1961, které ukazuje, že Kennedyho poradce naléhal na reorganizaci CIA po neúspěšné invazi v Zátoce sviní. Důvodem pro dřívější začernění více než jedné celé stránky tohoto dokumentu byla potřeba ochrany citlivých informací, které nyní odhalují, jak CIA zasahovala do funkcí ministerstva zahraničních věcí a snažila se infiltrovat politiku amerických spojenců, zejména Francie.

Schlessinger v memorandu dále kritizoval lidi pod oficiálním krytím CIA ve srovnání s ministerstvem zahraničí a zvláštní přítomnost CIA v některých zemích. „CIA má dnes v zahraničí téměř tolik lidí pod oficiálním krytím jako ministerstvo zahraničí,“ napsal Schlessinger s tím, že v některých zemích je CIA „přítomna více než běžný personál ministerstva zahraničí“, cituje Portnoy ze spisů.

Již dříve odtajněná část memoranda uváděla konkrétní počet pracovníků CIA, kteří byli umístěni na americkém velvyslanectví v Paříži, kde se „CIA dokonce snažila monopolizovat kontakty s některými francouzskými politickými osobnostmi, mezi nimiž byl i předseda Národního shromáždění“.

Že CIA monitorovala Lee Harveyho Oswalda ještě před atentátem, bylo také známé už před zveřejněním spisů. Nově zveřejněné dokumenty ovšem přinášejí detaily o operacích CIA v Mexico City, kde se Oswald setkal s kubánskými a sovětskými představiteli, a odhalují, že CIA odposlouchávala telefony kubánských a sovětských diplomatických zařízení. Dříve zveřejněné spisy obsahovaly podrobný popis odposlouchávacích technik pro pracovníky CIA včetně používání chemikálií pro značení telefonních přístrojů viditelných jen pod UV světlem.

Nejvíce Portnoye zaujal nález z interní zprávy CIA ze srpna 1966. „Doporučuje se v ní ‚vyznamenání‘ pro úředníka CIA, který vedl technické oddělení špionážní agentury. Předchozí vydání téhož dokumentu obsahovala redakční zásahy, které vyškrtávaly věty popisující, jak tento člověk vedl tým, který ‚vymyslel a vyvinul‘ použití ‚fluoroskopického skenování‘ a rentgenového záření, což CIA poprvé umožnilo ‚odhalit skrytá technická odposlouchávací zařízení‘,“ uvedl Portnoy a dodal, že oním úředníkem byl James McCord, pozdější šéf bezpečnosti během prezidentského období Richarda Nixona a později jeden z pachatelů aféry Watergate.

Here’s an illustration of that, showing what had been previously released — and what we learned for the first time only last night.

The McCord doc on the left was last released with redactions in 2023.

The one on the right was made public last night. pic.twitter.com/PODPxp0X6q

— Steven Portnoy (@stevenportnoy) March 19, 2025

Dokumenty dále zkoumal i novinář Michael Trace. „Nejvíce vyniká hloupost CIA, která tak dlouho lpěla na redakčních úpravách,“ podotkl na X. „Tato část popisuje poněkud banální byrokratickou bitvu o území s ministerstvem zahraničí z doby před více než 60 lety. To není nic převratného!“ sdílel část odtajněného spisu.

The redacted section of this memo has now been published. What stands out most is the stupidity of the CIA clinging to its redactions for so long. The section describes a somewhat banal bureaucratic turf battle with the State Dept from 60+ years ago. Not exactly earth-shattering! https://t.co/vcBuNyHYqk pic.twitter.com/ERKHbG8zFC

— Michael Tracey (@mtracey) March 19, 2025

Investigativní novinář Glenn Greenwald nesouhlasí, podle jeho názoru se v odtajněných spisech nacházejí cenná odhalení. „Bude chvíli trvat, než je smysluplně zpracujeme. Ale plná čest Trumpovi, že dodržel svůj slib a vše zveřejnil i přes námitky svého národněbezpečnostního a zpravodajského týmu,“ uvedl na X.

Yes, there are genuinely valuable, illuminating and new revelations in the JFK files. They'll take awhile to meaningfully process.

But full credit to Trump for keeping his promise and disclosing everything even over the objections of his national security and intel team. https://t.co/kYi8xD0Fsm

— Glenn Greenwald (@ggreenwald) March 19, 2025

Už během své kampaně Trump slíbil, že záznamy o vraždě zveřejní, aby se „Američané dozvěděli pravdu“. Exekutivní příkaz k odtajnění těchto spisů a také spisů týkajících se vražd jeho bratra, senátora Roberta F. Kennedyho, a Martina Luthera Kinga ml. podepsal Trump už v prvním týdnu po své inauguraci. „Je v národním zájmu, aby byly konečně neprodleně zveřejněny všechny záznamy týkající se těchto vražd,“ je uvedeno v exekutivním příkazu Bílého domu z 23. ledna.

FBI pak 10. února oznámila, jak informovala stanice CBC, že našla přibližně 2 400 záznamů týkajících se atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho, které vznikly po příkazu prezidenta Trumpa k odtajnění dokumentů z roku 1963 a které dříve nebyly identifikovány jako související s případem JFK. FBI tyto záznamy digitalizovala a předala je Národní správě archivů a záznamů pro zařazení do procesu odtajnění.

Atentát na Johna F. Kennedyho, 35. prezidenta USA, se odehrál 22. listopadu 1963 v Dallasu. Kennedy byl smrtelně zasažen střelou do hlavy. Podezřelý Lee Harvey Oswald byl zatčen, ale než mohl stanout před soudem, zastřelil ho Jack Ruby. Oficiální vyšetřování tvrdilo, že Oswald jednal sám, ale dodnes kolují spekulace o spiknutí. Někteří věří, že v pozadí stála CIA, mafie nebo Sovětský svaz.

Toto pondělí pak Trump při návštěvě Centra Johna F. Kennedyho pro scénická umění ve Washingtonu prohlásil, že jeho administrativa zveřejní „všechny Kennedyho spisy“, tedy přibližně 80 000 stran záznamů týkajících se vraždy bývalého prezidenta Johna F. Kennedyho, v úterý večer.

Psali jsme:

Překvapení o Nord Stream 2. „Stačí otočit kohoutkem.“

Decroix z ODS se chlubila, jak zpřísnili migrace. „Odvážně udělali, co chce Brusel,“ zní v odpověď

Karlovy Vary: Město podporuje záměr veřejné Vysoké školy kraje Karlovarského

„Já jsem zhnusena.“ Němcová vyjela, když senátorka prohlásila, že se nebojí Putina