První možností, jak vyřešit střet zájmů, je podle dopisu zpřetrhání všech vazeb Babiše i jeho rodiny na Agrofert. Svěřenské fondy by se musely přetvořit na tzv. slepé, kdy by Babiš s rodinou neměli možnost zjistit, zda nějaké politické rozhodnutí firmám z fondu neprospěje. Organizace Transparency International (TI), která v pátek také formulovala doporučení pro Babiše, toto řešení za schůdnou alternativu nepovažuje. Agrofert je podle TI příliš velká firma, takže by se Babiš mohl o důsledcích svého rozhodování pro ni vždy dozvědět.

Druhou alternativou je podle Oettingera to, že by Agrofert přestal přijímat dotace z evropských fondů. „Taková možnost by se dala v praxi naopak zařídit a zkontrolovat velmi snadno. Babiš by ale tratil velké peníze. Loni Agrofert na dotacích celkem zinkasoval rekordních 2,1 miliardy korun,“ připomněl Respekt.

Jako třetí připadá v úvahu možnost, že by se Babiš zdržel účasti na rozhodnutích souvisejících s možným střetem zájmů. Musel by mimo jiné odstoupit z vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy, neúčastnit se rozhodování ani komunikace v oblastech, na kterých by mohl přes Agrofert profitovat, a nominovat za sebe v takových rozhodnutích někoho jiného.

Evropský parlament ve čtvrtek přijal rezoluci, v níž vyzval Komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Europoslanci požadují mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Oettinger už předtím uvedl, že EK nebude proplácet české žádosti o proplacení dotací pro Agrofert. Ministerstvo financí oznámilo, že nebude Komisi takové žádosti posílat.

Agrofert, který vlastnil Babiš při svém vstupu do vlády v roce 2014 a loni ho vložil do svěřenského fondu kvůli českému zákonu o střetu zájmů, je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru. Realizuje kompletní proces výroby potravin v pekárenství a při zpracování masa, je i druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu v ČR. Prostřednictvím společnosti Mafra patří Agrofertu také významná média.