Výroky Okamury a dalších členů SPD podle Rychetského vyvolávají v Evropě diskusi o tom, co se v Česku vlastně děje. V západní Evropě by se podle něj demokratické politické subjekty spojily a reprezentanty takto zaměřené strany by nevolily do vysokých ústavních funkcí.

Pelikán řekl, že ho mrzí, že v Česku se něco podobného nestalo. Sám Okamuru místopředsedou Sněmovny volil, podle něj je to však důsledek toho, že jiné strany nechtěly jednat s ANO o podobě sestavení dolní komory. „Mě to velmi mrzí, ale je to odpovědnost těch stran,“ řekl. Uvedl rovněž, že funkce místopředsedy Sněmovny není příliš významná.

Okamura v lednu řekl, že protektorátní koncentrační tábor pro Romy v Letech u Písku nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Lidovci proto navrhují jeho odvolání z vedení Sněmovny, podpořili je i Piráti, ČSSD, TOP 09, STAN a někteří politici ODS. Většina ANO chce hlasovat proti. Pelikán, který Okamuru za jeho výroky také kritizoval, dnes řekl, že zatím neví, jak se k hlasování postaví.

Rychetský s Pelikánem dnes diskutovali také o návrhu na zavedení obecného referenda, který předložila SPD. Podle Rychetského by se sněmovní strany měly nejprve zabývat tím, k jakým otázkám vůbec bude možné referendum vypsat, až potom začít debatovat o parametrech hlasování, jako je počet podpisů potřebných pro svolání referenda. Předseda Ústavního soudu v této souvislosti podotkl, že podle něj by se nemělo hlasovat například o znění zákonů.

Pelikán uvedl, že referendum považuje za výjimečný nástroj, k němuž by se mělo sahat pouze zřídka. Neumí si představit zavedení švýcarského modelu, kdy by se občané v referendu vyjadřovali k běžným zákonům i několikrát ročně. Nechce ani vypisovat referenda o otázkách mezinárodní bezpečnosti.