Podle Kubíka působí Tomio Okamura jako vhodný strašák na lidovce. Těm se příliš nepozdává, že při koaličním vyjednávání byli postaveni víceméně před hotovou věc a vyhrožují, že ještě budou dělat problémy.

Vyjednávači Babišova hnutí ale vysílají jasný vzkaz: „Když nás budete štvát, vyhrožovat či vydírat, přijde Tomio Okamura a se svými čtrnácti poslanci nahradí těch vašich čtrnáct - a novopečená vláda bude rázem na světě,“ píše Kubík.

Okamura se podle něj snaží a ukazuje vstřícnost, což dodává strašení lidovců věrohodnost. Velkoryse přehlíží Babišův problém s lustrací a rovněž naznačuje, že řada lidoveckých „sporných bodů“ mu sporná vůbec nepřijde. Úplně by mu stačilo, kdyby několika referendy ročně byl naplněn jeho ideál přímé demokracie.

Podle Kubíka může být jeho vládní angažmá pro Andreje Babiše důležité i takticky. Obě strany totiž shrábly hlasy naštvaných voličů, kteří by se v příštích volbách určitě snáze oslovovali z opozice. Okamura by jich tak mohl ulovit více než vládnutím umazaný Babiš. Takhle by měli oba stejnou startovní čáru.

Naopak pro ČSSD prý vyhlídka Úsvitu ve vládě nemůže být příliš lákavou. Jeden nevyzpytatelný „alternativní“ koaliční partner je prý pro ně až dost, a navíc je mohou strašit některé vize Tomia Okamury, třeba ta o zakládání romského státu a následném masovém přesídlování. A k tomu je třeba připočíst to, že v Okamurově klubu zasedá několik pohrobků Víta Bárty, jehož politika rozložila předchozí Nečasův kabinet. To podle Kubíka děsí i Andreje Babiše, takže Okamura přece jen slouží pouze jako strašák.