Ve Spolkovém sněmu probíhá intenzivní debata o tom, jak zajistit financování další vojenské pomoci Ukrajině ve výši tří miliard eur. Prostřednictvím vojenského balíčku chce Německo mimo jiné poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany. Pro to, že je dodání vojenské pomoci na Ukrajinu potřebné, existuje ve Spolkovém sněmu většina. Spor spočívá v rozhodnutí o tom, odkud se peníze vezmou.
Co tvrdí SPD?
SPD pod vedením Rolf Mützenicha prosazuje, že dodatečná vojenská pomoc Ukrajině ve výši tří miliard eur by měla být financována prostřednictvím nových půjček a pozastavením dluhové brzdy kvůli krizové situaci. „Vyzývám ostatní parlamentní frakce, aby tento právně přípustný a nezbytný krok urychleně učinily,“ řekl vedoucí parlamentní frakce Rolf Mützenich, cituje deník Tagesschau.
Co požadují CDU/CSU, FDP a Zelení?
Naopak CDU/CSU, FDP a Zelení se stavějí proti návrhu SPD na nové půjčky a pozastavení dluhové brzdy. Tyto strany preferují financování pomoci prostřednictvím „neplánovaných výdajů“, tedy že by potřebné prostředky byly pokryty z jiných výdajových oblastí bez nutnosti zadlužování země.
„V roce 2025 zvládneme tři miliardy dodatečných výdajů, aniž bychom jinde škrtali, a zachovali bychom tak úroveň z roku 2024. Nyní bychom měli prostředky uvolnit co nejrychleji, aby podpora Ukrajině zůstala konkrétní,“ uvedla předsedkyně strany Zelených Franziska Branterová.
Kvůli tomuto návrhu však své dřívější koaliční partnery kritizuje kancléř Olaf Scholz, informuje Handelsblatt. Podle kancléře strany obelhávají německý lid, když jim předkládají nerealistický plán financování další pomoci Ukrajině a nezabývají se potřebou pozastavení dluhové brzdy, kterou on sám považuje za nezbytnou.
Podle Scholze je situace okolo německého rozpočtu dramatická. Schodek ve spolkovém rozpočtu na rok 2025 se zvýšil na 26 miliard eur. Původní schodek ve výši třinácti miliard eur se zvětšila na šestnáct miliard eur v důsledku různých ekonomických faktorů, jako jsou nižší příjmy z mýtného a vyšší výdaje na sociální programy a energie. Kromě toho bylo identifikováno, že je třeba provést úspory ve výši deseti miliard eur, které ještě musejí být realizovány. Neuskutečněné úspory společně s dalšími náklady zvyšují celkovou potřebu finančních opatření na 26 miliard eur, uvádí spolkové ministerstvo financí.
Vzhledem k miliardovému schodku je podle Scholze nezodpovědné zatěžovat budoucí vládu dalšími dodatečnými výdaji bez pozastavení dluhové brzdy. I proto ovšem navrhuje, že pokud ostatní strany odmítají financování prostřednictvím zadlužení, měly by jasně ukázat, kde chtějí provést rozpočtové škrty.
Scholz varuje před škrty
V nedávném rozhovoru pro talk show Maischberger novinářky Sandry Maischbergerové kancléř Olaf Scholz blíže vysvětlil svůj pohled na situaci týkající se německého rozpočtu a s tím souvisejícími chybějícími miliardami.
„Odkud vezmeme chybějící peníze?“ ptal se Scholz. Tuto otázku si podle něj musejí položit jak diváci pořadu doma u televizních obrazovek, tak i členové Spolkového sněmu. On sám na tuto otázku kvůli výdajům na finanční pomoc Ukrajině odpovídá jednoduchým řešením, tedy pozastavením dluhové brzdy.
Pokud se takové řešení někomu nelíbí, pak musí akceptovat, že se v Německu přestane investovat do silnic a železnic, omezí se důchody a výdaje na zdravotní péči a zdravotní pojištění, říká Scholz. „Ty peníze se někde musejí najít, proto se musejí odněkud vzít. A právě to udělá příští Spolkový sněm Německa,“ vysvětlil německý kancléř.
Německé občany proto znovu varoval, ať nevěří politikům, kteří jim před volbami neřeknou, kde chtějí chybějící peníze najít. „Já řekl, kde bych je vzal, oni by měli taky,“ dodal Scholz.
Federální volby se budou v Německu konat 23. února. Ve všech průzkumech jasně vede koalice CDU/CSU, proto Institut pro výzkum veřejného mínění INSA pro deník Bild provedl průzkum, ve kterém se ptal na preferované koaliční partnery pro CDU/CSU. Nejvíce by lidi uvítali koalici právě se stranou současného kancléře. Koalici CDU/CSU a SPD by rádo vidělo 32 % respondentů. Na druhém místě následuje AfD s 26 %.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Alena Kratochvílová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.