„V médiích se v poslední době opět začínají vířit debaty o ‚prdících‘ krávách. Podle některých aktivistů, a dokonce i podle některých politiků, krávy údajně ničí klima. Možná by to chtělo méně emocí a více faktů.“

Těmito slovy začíná příspěvek, který na své facebookové stránky umístila Agrární komora ČR.

Ta v zápětí přispěchala s vysvětlením, proč se všeobecně soudí, že krávy svými plyny v takové míře škodí ovzduší. Je to prý na základě mylné analýzy, která vznikla v roce 2006 pro ekologickou organizaci Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO) (Organizace pro výživu a zemědělství).

„V ní se uvádí, že na hospodářská zvířata připadá 18 % produkce všech skleníkových plynů na světě. Už se dnes ale nedodává, že sám autor studie následně zpochybnil svou vlastní metodiku a zpětně došel k závěru, že jde o podíl ve výši necelé 4 procenta,“ uvádí Agrární komora.

Navíc přidává ještě jeden málo známý argument, který označuje krávy přímo za snižovatele emisí.

„Tato a ani mnohé další studie navíc vůbec nepočítají s možností, že dobytek může emise také snižovat. Spásáním trávy totiž lze zvýšit schopnost porostů pohlcovat oxid uhličitý. Dobytek na pastvě také může snižovat i emise oxidu dusného.“

Agrárníci také dodávají, že snižování emisí metanu rozhodně neodmítají, je však potřeba vycházet z relevantních dat a zohlednit situaci v jednotlivých státech.

„V Česku byl skot za posledních 30 let zredukován z 2,5 milionu kusů v roce 1993 na současných 1,4 milionu kusů. Krávy chované u nás navíc mají kombinovanou užitkovost, tedy jedno plemeno je využíváno k produkci mléka i masa,“ uvádějí a přidávají i statistická data, která vypovídají o tom, že v tuzemských podmínkách žijí v porovnání se světem přímo „superkrávy“.

„Tuzemské krávy nadojí i 4krát více mléka než v Africe nebo Indii a 3krát více než kráva na Novém Zélandu, a to při stejné nebo dokonce nižší produkci metanu.“

A omyl se zažitou představou o škodlivosti prdění krav uvádí na pravou míru i z jiného hlediska.

„Navíc 90 % metanu od krav je způsobeno říháním a ne prděním.“

Na závěr příspěvku připomíná Agrární komora ještě jednu důležitou věc.

„V současné době 30 % dusíku pro výživu rostlin u nás pokrývají statková hnojiva, zbytek průmyslová. Pokud chceme udržet přirozeně zdravou a úrodnou krajinu, tak se na tom nezastupitelně musí podílet pasoucí se zvířata. Živočišná výroba do zemědělství vždy patřila. Krávy jsou zkrátka živí tvorové. Prostě prdí a říhají. Ať už se to někomu líbí, nebo ne. Stejně jako lidi.“

K uvedenému textu vznikla i zajímavá a podnětná diskuse, ze které vybíráme pro představu několik příspěvků.

„To je zajímavé, že nikdo neudělal studii, kolik metanu vyprodukuje 8 miliard prdících a říhajících lidí. Všechno svádět na dobytek je nějak mimo mísu. Aktivisté, kteří tak brojí proti kravám, se cpou brokolicí, zelím, luštěninami, a to je potom vichr,“ poukazuje jeden z diskutujících na složení stravy vegetariánů a jejich „přínos“ do metanové produkce.

Další diskutérka zase naráží na mnohdy velmi dlouhou, nákladnou a emisemi nešetřící cestu různých surovin a plodin z míst jejich původu na místa jejich spotřeby.

„Myslím, že větší zlo, než stádo krav, udělá doprava cibule z nového Zélandu, uhlí z Austrálie a jiné podobné akce. Až se začne někdo zabývat tímto, uvěřit, že mu jde opravdu o dobro věci a ne o prachy...“

Roli prdění krav a lidí na současné klima zpochybňuje i další diskutující.

„Všude ve světě vybuchují sopky, zkouší se nové jaderné zbraně, bojuje se. To všechno má na klima mnohem větší dopad, než prdění krav a jiného dobytka včetně lidí.“

„Ti aktivisté ať se vzpamatují nebo to jdou propagovat do Ruska nebo Číny!!! Proč jim najednou vadí prdění krav!!! Že mají mléko na snídani, kus masa na oběd, to jim neva, ale krávy nenahradí!!! Co to jsou za pitomce, kteří tak uvažují,“ má jasno další přispěvatel o masu i aktivistech.

Na problém s různými spolky či aktivisty narazila nedávno i kampaň Agrární komory „Žeru maso“.

Jejím cílem je vyvracet mýty o mase a dávat do souvislostí trendy, které jsou prosazovány v současné výživě. Hlavním motem kampaně bylo konstatování, že jíst maso je přirozené, co ale přirozené není, je jíst vysoce zpracované potraviny.

To se ale setkalo s odporem ekologických organizací, skupin či aktivistů.

„Kampaň je lobbistickým nástrojem masné lobby za veřejné peníze. Její obsah je přitom zavádějící jak v oblasti zdraví, tak dopadu na životní prostředí – zejména tím, o čem kampaň mlčí,“ uvedl podle serveru SeznamZprávy spolupředseda strany Zelených Michal Berg.

Podle stejného serveru na kampaň reagoval i spolek „Zvířata nejíme“, který se věnuje ochraně zvířat a propagaci veganství.

„Je k neuvěření, že v době, kdy světoví vědci varují před klimatickou krizí, za kterou z velké části může chov a konzumace zvířat, věnuje Ministerstvo zemědělství téměř 4 miliony korun na vznik takové kampaně,“ poukázala členka této organizace Michaela Vincourová na příspěvek Ministerstva zemědělství na tuto kampaň, ale zřejmě i na chybnou studii zmíněnou v úvodu tohoto článku.

Pokud je zmíněná studie opravdu chybná a krávy vytvářejí místo 18 % skleníkových plynů pouhá 4 % a k tomu přidáme již zmíněnou možnost, že dobytek může emise snižovat spásáním trávy, čímž lze zvýšit schopnost porostů pohlcovat oxid uhličitý, tak se jeví jako naprosto bláznivé níže zmíněné opatření holandské vlády.

Nizozemsko totiž podle serveru Echo24.cz musí snížit své emise, aby splnilo předpisy EU o ochraně přírody. Skoro polovinu dusíkatých plynů prý produkuje v zemi právě zemědělský průmysl. Velkým původcem těchto plynů mají být krávy a jejich nadýmání. Holandská vláda tedy údajně chce dát vybít asi třetinu skotu v zemi.